K defenzivním lidem projevujte respekt, radí psychologové

Defenzivní chování vzniká tehdy, když člověk chybuje. Mezi ovlivňující faktory patří i vnímaný omyl a názorová neshoda. Jedinec, který zaujímá obranou pozici, ji utužuje o to více, pokud se cítí být v pasti. Jako vyvrženec. Podle vědců se dá takovému postoji snadno zabránit. Stačí defenzivní osobě projevit respekt, ocenit její roli. 

Psychologové to potvrdili na dvou experimentech. První byl proveden formou otázek a odpovědí. Druhý zahrnoval shlédnutí dokumentu, který se týkal neetické produkce masa a vajec, a předem naprogramovaný chat, který měl otestovat jejich postoj k dané tématice.

Související

Radek Chlup

Opuštěný mozek touží podle nové studie po lidech…

Lukáš Bauer

I běžná infekce může být podle vědců fatální,…

V obou experimentech došlo k totožnému scénáři. Pokud měli účastníci pocit, že je ohrožena jejich morální a sociální identita, začali se bránit. V případě druhého experimentu se ukázalo, že lze defenzivní chování eliminovat angažovaností. Například darováním příspěvku na dobré životní podmínky zvířat. 

Pokud se defenzivní lidé cítí být součástí větší skupiny, přičemž je s nimi zacházeno s respektem, míra obranného chování a uzavírání se do sebe samých se snižuje. I když s někým nesouhlasíme, je vhodnější s druhými jednat na úkor útoku. „Samozřejmě ne vždy se tyto reakce zdají být přirozené nebo snadné. Zvláště pak když se potkáte s někým, o kom si myslíte, že vůči vám udělal chybu. Náš instinkt je také sebeobranný,“ řekla psycholožka Lydia Woodyatt z Flindersovy univerzity v Austrálii. 

Bránit se je naprosto přirozené. V určité míře je to dokonce prospěšné. Můžeme se tak chránit před klamnými nařknutími, neférovým jednáním ze strany ostatních, udržíme si tak sebeúctu a optimismus. Pokud se však z obrany stává zatvrzelé defenzivní chování, pak nám to brání v řešení skutečných problémů. Má to dopad na naše zdravé rozhodování a vztahy s okolím. 

Pokud jsme se provinili, nejlepším řešením je pamatovat si, co jsme udělali. Snažit se škody minimalizovat. Především je však potřeba nevinit ostatní. A pokusit se od těchto událostí a činů odpoutat. 

Jestli se chceme v životě posunout, musíme se vypořádat s tím, jak k problémům přistupovat otevřeně a s nadhledem. A to na úrovni jednotlivce, skupin a na úrovni globální.