Jídelníček goril a afrických domorodců může inspirovat řešení zdravotních potíží

Výsledky by mohly napovědět, jak řešit zdravotní potíže „moderní“ civilizace – jako je například obezita nebo alergie. Na výzkumu spolupracoval tým Kláry Petrželkové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR s badateli z Minnesota University a zveřejnil ho uznávaný americký časopis mSystems.

Mikrobiom představuje soubor všech mikroorganismů v trávicím ústrojí. Kromě trávení se podílí na vývoji imunitního systému a zasahuje do mnoha tělních funkcí. Jeho složení hraje důležitou roli při rozvoji řady onemocnění (např. obezity, zánětlivých, nádorových, metabolických, psychických, alergických, autoimunitních i kardiovaskulárních).

Související

Martin Pokorný

Vědci objevili, čím se řídí výška ptačího…

Radek Chlup

Pavouk s hrozivou pověstí: Po jeho kousnutí hnije…

Tým primatoložky Kláry Petrželkové z Ústavu biologie obratlovců a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR ve spolupráci se týmem Andrese Gomeze z Minnesota University studoval podobnost lidského a gorilího mikrobiomu v chráněných oblastech Dzanga Sangha ve Středoafrické republice.

„O tom, že mikroflóra primátů a lidí vykazuje vysokou podobnost, se již vědělo, ale ekologické a funkční důsledky tohoto faktu dosud nebyly dostatečně objasněny,“ říká Klára Petrželková. „Nás především zajímalo, jak se mění složení mikrobiomu vzhledem k různým stravovacím návykům goril nížinných a domorodých obyvatel pralesního ekosystému,“ dodává členka týmu z Ústavu biologie obratlovců AV ČR Barbora Pafčo.

Vědci porovnávali mikrobiom goril nížinných v období dešťů a sucha, tradičních lovců sběračů z polokočovného etnika BaAka žijících v tropických deštných lesích Středoafrické republiky a tamějších příslušníků kmenů Bantu, jež se živí převážně zemědělstvím. Střevní mikrobiom studovali ze vzorků stolice pomocí tzv. metagenomiky, kterou lze zjistit celkovou genetickou informaci komunity organismů.

Výsledky ukázaly, že mikroflóra goril sdílela podobné „funkční znaky“ s lidmi v závislosti na stravovacích návycích souvisejících se sezonním obdobím. Konkrétně badatelé podobné znaky mikrobiomu sledovali u lovců, sběračů a goril v období sucha, kdy gorily konzumovaly více strukturních polysacharidů, zejména z listů a vegetace, a dále u zemědělců a goril v období dešťů, když pestřejší strava primátů zahrnovala sezonní ovoce.

Ve srovnání s etnikem BaAka zemědělci kmene Bantu konzumují mnohem rozmanitější produkty z průmyslově zpracovaných potravin získaných na trhu včetně většího množství energeticky bohatých jídel (především na tuky a cukry). Ta jsou naopak velmi chudá na polysacharidy, kam patří třeba vláknina, která je zásadní pro správné trávení. Vědci se rovněž zaměřili na rozdíly v mikrobiomu mezi jednotlivci v rámci jedné sociální skupiny. „Variabilita mezi jedinci vede k nejednotným odpovědím na případnou léčbu, která v rámci uzdravení cílí na mikrobiom, jako jsou prebiotika, antibiotika nebo probiotika,“ říká Klára Petrželková.

Změna stravování od tradičního lovu a sběru, při kterém jedinci přijímají ve vysoké míře polysacharidy z rostlinné stravy, k západnímu způsobu vede ke ztrátě metabolismu rostlinných látek, a tím i ke změnám střevní mikroflóry. „V budoucnu by nám tedy mohl jídelníček goril a lidí s tradičními způsoby obživy napovědět, jak správně řešit některé zdravotní potíže západní industrializované populace včetně tzv. civilizačních onemocnění, která jsou v současné době ve středu zájmu, protože jsou v případě onemocnění COVID-19 jedním z nejrizikovějších faktorů,” dodává vědkyně.

Tým Kláry Petrželkové se v chráněných oblastech Dzanga Sangha od roku 2007 věnuje ve spolupráci se Světovým fondem pro ochranu přírody (WWF) studiu přenosu infekčních onemocnění mezi nehumánními primáty a lidmi a výzkumu mikrobiomu. Cílem této studie bylo objasnit ekologický základ podobnosti/rozdílnosti mikrobiomu u lidoopů a lidí.