Vědci jsou na stopě zjištění, jak buňky v mozku ovlivňují naši náladu

Depresi provázejí charakteristické znaky, jako je snížení prožitků, únava, trvalý pocit viny, smutek a ztráta chuti / Pixabay
Deprese byla poprvé spojena s prudkým poklesem konkrétních druhů podpůrných nervových buněk. Kanadští vědci k výsledkům došli srovnáním mozkové tkáně lidí po sebevraždě a lidí, kteří zemřeli bez diagnózy duševní nemoci.

Vědci z kanadského Douglasova institutu pro duševní zdraví a McGillovy univerzity odebrali deseti mužům, kteří spáchali sebevraždu, mozkovou tkáň. Porovnali ji s tkání z různých oblastí mozku od mužů, kteří zemřeli bez diagnózy duševní nemoci.

Všimli si závratného poklesu podpůrných nervových buněk, takzvaných astrocytů. Tyto buněčné „chůvy“ mají dlouhé výběžky, kterými se dotýkají povrchu neuronů. Dochází tak k jejich vyživování. Již dřívější výzkumy, které řešily potencionální rozdíly v anatomii mozku lidí s depresemi a bez depresí, naznačily důležitou roli těchto podpůrných buněk, a to zejména v oblastech prefrontální kůry a amygdaly.

Depresi provázejí charakteristické znaky, jako je snížení prožitků, únava, trvalý pocit viny, smutek a ztráta chuti. Teď si vědci kladou otázku, jak se tyto jednotlivé aspekty mohou objevit v důsledku změn v buňkách, které jednoduše poskytují pomoc naší neuronové síti?
 
V minulosti bylo úspěšně vyzkoumáno, že protein, který se běžně nachází v buňkách savců, takzvaný gliový fibrilární kyselý protein (GFAP), je u lidí s depresí astrocyty exprimován v menším množství. Tato informace je pro současnou studii důležitá, avšak astrocyty, které produkují GFAP, jsou v populaci těchto podpůrných buněk menšinou.
 
Pak je tu ale ještě protein vimentin, který dává strukturu buňkám. Vědci provedli srovnání astrocytů, které v organismu exprimují GFAP a vimentin. U vzorků mozkové tkáně, která byla odebrána mužům s depresí, byl zaznamenán pokles obou typů astrocytů.

Ovšem největší rozdíl v poklesu byl zaznamenán v případě vimentinu, a to konkrétně v prefrontální kůře. Naznačuje to důležitou roli tohoto konkrétního typu podpůrné buňky.
 
Zjištění tvoří jen malou část skládačky. Od komplexního modelu, v němž vědci spojují jednotlivé typy buněk s náladami, jsme zatím daleko. Vytváří ale novou oblast pro budoucí studie, které by mohly vést ke schopnosti včas diagnostikovat a léčit depresi. „Příznivou zprávou je, že na rozdíl od neuronů lidský dospělý mozek neustále produkuje mnoho nových astrocytů,“ ubezpečuje Naguib Mechawar, psychiatr na McGillově univerzitě a hlavní autor studie.

Mohlo by vás zajímat

Reklama