Latimérie podivná není živoucí fosilie, vzácná ryba prodělala genetickou evoluci

Vědci jsou Latimérií podivnou (Latimeria chalumnae), která je velmi těžká k pozorování a patří mezi ohrožené druhy, fascinováni po mnoho let. Tyto ryby o délce zhruba dvou metrů se zavalitým tělem, které je pokryto modrými šupinami, přebývají v hloubkách až 700 metrů.

Zajímavostí je, že se po mořském dně pohybují s pomocí jakéhosi „kráčení“. Pomáhají jim v tom čtyři ploutve, které připomínají končetiny suchozemských živočichů. Rovněž disponují vzduchovým vakem, a ten zase vzdáleně evokuje plíce.

Související

Vladimír Socha

Poprvé v historii byly objeveny fosilie tyranosauřích…

Radek Chlup

Vědci na Madagaskaru objevili miniaturního…

Říká se jí živoucí fosilie, neboť se ryba od fosilních záznamů evolucí téměř vůbec neliší. Isaac Yellan, molekulární genetik na Torontské univerzitě, zjistil, že to ale není tak úplně pravda. Odhalil 69 genů, které latimérie nesdílely mezi sebou, ale před asi deseti miliony lety na ně přeskočily od nepříbuzných druhů. Říká se tomu horizontální přenos genetické informace.
 
Tyto geny, které jsou známé jako transpozony, jsou považovány za parazitické. Mohou skákat  mezi geny a kopírovat sebe sama. Z toho důvodu jim vědci přezdívají i jako „sobecké geny“. Svou schopnost skákat však nakonec ztrácejí a svému hostiteli mohou poskytnout nějaké výhody, pokud skončí na správném místě.
 
„Naše zjištění poskytují poměrně pozoruhodný příklad fenoménu transpozonů přispívajících ke genomu hostitele,“ řekl Tim Hughes, spoluautor studie a profesor molekulární genetiky na Torontské univerzitě. „Nevíme, co těchto 62 genů dělá, ale pravděpodobně hrají roli v regulaci genů, kde jsou důležité i nepatrné změny v evoluci,“ pokračuje Hughes.
 
Transpozony jsou u mnoha živočichů běžné, ovšem ne v takové míře. Proto jsou na místě další výzkumy této ryby, která si ovšem určitě označení živoucí fosilie nezaslouží.