V atmosféře bílých trpaslíků objevili astronomové částice prachu z mrtvých planet podobných Zemi

Naznačuje to, že pozůstatky pocházejí z mrtvých planet s podobným pláštěm, jaký má Země a Mars. Astronomové poprvé narazili na planetární kůru v atmosféře bílých trpaslíků.

Objev odhaluje, že sluneční soustavy, jako ta naše, existují už miliardy let. Bílí trpaslíci se tvoří, když hvězdy jako Slunce vyčerpají svoje jaderné palivo. Ke konci jaderného spalování hvězda vypudí většinu vnějšího materiálu a vytvoří planetární mlhovinu z plynu a prachu. Z hvězdy se stává červený obr a poté bílý trpaslík.

Související

Ilona Cílková

Hubbleův dalekohled objevil známky meteorologického…

Ilona Cílková

Exploze hvězdy Betelgeuse jako supernovy se blíží,…

Tým pod vedením Univerzity ve Warwicku analyzoval data z dalekohledu Gaia Evropské vesmírné agentury (ESA) o více než 1 000 bílých trpasličích hvězdách a narazil na neobvyklý signál z jednoho bílého trpaslíka. Spektroskopicky analyzoval světlo z každé hvězdy na různých vlnových délkách.

Takto detekoval prvky v atmosféře hvězdy. Vědci zkontrolovali i 30 000 spekter bílých trpaslíků z průzkumů Sloan Digital Sky Survey za posledních 20 let. Signál odpovídal vlnové délce lithia a astronomové objevili další tři bílé trpaslíky se stejným signálem. Jeden z nich měl v atmosféře draslík. Předpokládá se, že čtyři bílí trpaslíci spálili svoje palivo už před 10 miliardami let a mohou být nejstaršími bílými trpaslíky v naší galaxii.

Porovnáním množství lithia a draslíku s ostatními detekovanými prvky – sodíkem a vápníkem – vědci zjistili, že poměr prvků odpovídá chemickému složení kůry skalních planet, jako je Země a Mars, pokud se v průběhu 2 milionů let kůra odpařila a smíchala v plynné vnější vrstvě hvězdy.
 
Lithium a draslík jsou dobrým indikátorem materiálu kůry, protože se nevyskytují ve vysokých koncentracích v plášti nebo v jádru. Vědci už nyní znají chemický podpis pro detekci těchto prvků. Množství kůry obíhající kolem čtyř hvězd má přibližně stejnou hmotnost jako asteroidy v naší sluneční soustavě.

Astronomové se proto domnívají, že odpařená kůra je úlomkem z planety, nikoli zbytkem celé planety. Vytváření skalnatých planet probíhá v různých planetárních systémech podobně. Zpočátku mají podobné složení materiálu jako hvězda, ale postupně se materiály oddělí a různé části planet dosáhnou odlišného chemického složení.