Mumie staroegyptského faraona vypráví o vládě ukončené násilnou smrtí

S pokročilou dobou vědci mohou o mumiích zjistit mnohem více než v minulosti / Pixabay
Faraon Sekenenre Tao II panoval v letech 1558 až 1553 před naším letopočtem jižnímu Egyptu. Jeho vláda byla krátká a její přesná podoba není známa. Díky ranám na lebce ovšem víme, že byla ukončena násilím. Egyptští vědci si teď s pomocí CT skenování tato smrtelná poranění prohlédli více do detailu.

Mumie jsou fascinující. Patří sice mrtvým, stále ale působí živě. Jsou tak trochu na hranici mezi životem a smrtí. Neprobouzejí se jako ve slavném filmu Mumie, ale zachovalost balzamovaných těl pomáhá k interpretaci jejich života. 

Sekenenre Tao II, faraon 17. dynastie, byl vykopán už v roce 1881. Vyšetření v letech 1886 a 1906 naznačovala násilnou smrt v důsledku poranění hlavy. V 60. letech na jeho lebce bylo identifikováno pět závažných ran a zdálo se, že balzamování bylo provedeno ve spěchu. Tělo nebylo zabaleno do přírodní soli (natron) a při zákroku nebyl odstraněn mozek.

Vědci z Káhirské univerzity a Egyptského ministerstva starožitností mumifikované ostatky analyzovali počítačovou tomografii (CT). Na základě analýzy kostí a zubů určili, že faraon zemřel ve svých 40 letech. Následně bylo potvrzeno, že nebyl proveden žádný zákrok pro odstranění mozku.
 
Skenování odhalilo i rozsah jeho děsivých zraněních na lebce. Utrpěl řez přes pravou stranu čela, bodnou ránu těsně nad pravým okem, zlomeninu nosu a lícní kosti, řez v oblasti levé tváře, zlomeniny nad pravým uchem a zlomeninu kosti vně lebky, která se nachází v pozici za očima.
 
Úhel ran nasvědčuje tomu, že vykonavatelé byli ve vyšší pozici než oběť. Možná útočili na koních, nebo poškozený před smrtí klečel, což by odpovídalo popravě. Té navíc přihrává i skutečnost, že takové rány na hlavě a obličeji jsou zpravidla doprovázeny i poraněními na rukou, když si oběť snaží chránit hlavu. Skenování však žádné takové stopy neidentifikovalo.
 
Vysoce postavené osoby většinou byly pohřbívány s rukama skříženýma na hrudi, v tomto případě pozice paží nasvědčovala tomu, že byl panovník svázán, a v této pozici byl zafixován posmrtnou křečí.
 
Tvar ran naznačuje, že je nevytvořila jedna zbraň, ale hned několik typů. Útočníků pravděpodobně bylo více. Vědci také tvrdí, že způsob balzamování nemá spojitost s ukvapeností, ale souvisí se stavem těla. Balzamovač se zranění na obličeji snažil zakrýt balzamovací pastou. Proč nebyl odstraněn mozek ovšem není jasné.
 
S pokročilou dobou vědci mohou o mumiích zjistit mnohem více než v minulosti. Zejména jim v tom pomáhají vyspělé zobrazovací technologie. V tomto případě užití CT demonstruje větší přesnost v určení věku zemřelého a detailnost při rentgenu ran na lebce.

Mohlo by vás zajímat

Reklama