Amazonský prales překvapivě místo ochlazování atmosféru ohřívá

Od roku 2012 v Brazílii odlesňování vzrostlo o 60 procent / Pixabay
Amazonský deštný prales přestává plnit svou hlavní funkci. Místo ochlazování zemské atmosféry ji naopak otepluje. Dosud nejkomplexnější hodnocení vlivu pralesa na globální klima, kterého se účastnil mezinárodní tým 30 vědců, jako hlavní příčiny uvádí sucho, umělé i přirozené požáry a zejména masivní odlesňování.

Podle nového výzkumu početné skupiny odborníků je kondice amazonského deštného pralesa mnohem více alarmující, než si uvědomujeme. Už dávno přitom ale není tajemstvím, že se nachází na bodu zlomu a kvůli odlesňování a změnám klimatu hrozí unikátnímu ekosystému kolaps.

S plícemi Země proto v pohlcování skleníkových plynů, které vinou lidské činnosti unikají do atmosféry, údajně již nemůžeme v budoucnosti počítat. „Kácení lesa narušuje jeho absorpci uhlíku. To je problém,“ řekl pro National Geographic Kristofer Covey, ekolog na Skidmore Collage v New Yorku a hlavní autor studie, která se od těch dřívějších lišila.

A to tím, že hodnotila všechny škodlivé plyny, nikoliv pouze oxid uhličitý, které skrz amazonský prales proudí směrem do atmosféry. Tým expertů pak vyhodnotil přímé dopady lidské činnosti na jednu z největších zásob uhlíku naší planety.
 
Odhady byly takové, že do roku 2035 prales do ovzduší uvolní více oxidu uhličitého, než dokáže pojmout. Kromě tohoto plynu je ale nebezpečný i oxid dusný a metan, které ekosystém rovněž vypouští. Tyto plyny se v atmosféře udrží kratší dobu. Metan je ale druhým nejrizikovějším plynem pro klima. Atmosféru do 20 let ohřeje 80krát více než stejné množství oxidu uhličitého. Oxid dusný zase zachycuje 300krát více tepla na molekulu než oxid uhličitý.
 
Analýzou stávajících údajů o emisích skleníkových plynů v kombinaci s přihlédnutím na vliv lidské činnosti vědci ukázali, že k tomuto procesu naruby již ve skutečnosti dochází. Amazonský prales vypustí více škodlivin, než kolik přijme oxidu uhličitého. Místo toho, aby tedy globální oteplování vyvažoval, zpomaloval, tak jej naopak urychluje.
 
Prodloužená sucha zvyšují pravděpodobnost požárů. Nebezpečné jsou také požáry umělé. Brazilští farmáři les pálí, protože tak získávají další půdu pro pastviny a pěstování plodin. Od roku 2012 v Brazílii odlesňování vzrostlo o 60 procent. Jako oběť pro zemědělství každoročně padnou tisíce a tisíce kilometrů čtverečních lesa.
 
Kromě toho je třeba brát v potaz stavby přehrad, těžbu dřeva, sezónní záplavy, silné bouře, modifikace půdy pro zemědělství, dobytek, který také přispívá k emisím. Všechny tyto aspekty mají vliv na změnu pralesa a jeho funkce.
 
Údaje, které jsou k dispozici, jsou výsledkem toho, že amazonský deštný prales působí spíše jako plíce mnohaletého kuřáka než plíce funkční. Ochrana ekosystému je nyní naléhavější než kdykoliv předtím. Zahrnuje zejména omezení odlesňování a větší práva místních domorodců, kteří les přirozeně chrání a bojují za něj.

#prales #Amazonie #odlesňování #ekosystém #oxid uhličitý #sucho #požáry

Mohlo by vás zajímat

Reklama