Sakury, symbol krásy, pomíjivosti a v současnosti již i klimatické změny

Třešňové stromy, které pocházejí z Asie, ale rozšířily se po celém světě, jsou také bohužel symbolem závažnosti klimatických změn. Kvůli neobvykle teplému jaru v Kjótu vykvetly nejčasněji za 1200 let.

Sakury můžeme koncem dubna vidět rozkvétat také v České republice pod názvem třešeň pilovitá (Cerasus serrulata). Pro Japonsko, kde jejich čas obvykle přichází 5. dubna, je však jejich vzhled kulturně i ekonomicky důležitý. Pod bohatými třešněmi se scházejí rodiny a pořizují fotky nejen pro svůj Instagram. Sakury zde platí za vzory pro motivy na porcelán, oblečení a hedvábí.

Související

Martin Pokorný

Změny životního prostředí lze vyčíst také z…

Radek Chlup

V roce 2100 bude léto trvat až šest měsíců, varuje…

Sakury jsou nedílnou součástí japonského života. Každé jaro obyvatelé země vycházejícího Slunce obdivují, jak stovky odrůd bílých a růžových květů obarvují krajinu. Z toho důvodu je jejich doba rozkvětu pečlivě zaznamenávána už od roku 812. Díky tomu víme, že nejčasněji v historii v Kjótu, původním hlavním městě Japonska, vykvetly 27. března v roce 1409.
 
Letos se tak stalo ještě předtím, než jaro přiválo duben. Sakury plně vykvetly již 26. března, což je dobrá zpráva pro milovníky haiku, kteří mohou japonskou tradiční poezii skládat právě při pohledu na romantické květy. Pro klimatology ovšem nikoliv. O tom ví své Yasuyuki Aono, výzkumník z Ósacké univerzity, který data o kvetení japonských třešní sledoval zpět až k roku 812.
 
„Prohledal jsem a shromáždil fenologická data pro plné datum kvetení třešní (Prunus jamasakura) z mnoha deníků a kronik napsaných císaři, aristokraty, místodržiteli a mnichy v Kjótu v historickém čase,“ popsal svou práci Aono. A jelikož byl od 9. století rozkvět sakur pečlivě popsán 732krát, je k dispozici nejdelší a nejúplnější záznam sezónnosti z jakéhokoliv místa na světě.
 
Údaje zhruba od roku 1800 naznačují, že vrcholové datum kvetení sakur se v Kjótu od poloviny dubna posunuje směrem k začátku měsíce. Trend připomíná samotnou klimatickou změnu. Jaro na severní polokouli přichází dříve a je teplejší. Nejen rostliny, ale také zvířata společně s ním mění své vzorce v chování.
 
Například v letech 1971 až 2000 bylo zaznamenáno předčasné kvetení sakur oproti předchozím průměrům v historii v Kjótu o celý týden. Oteplení o 1,1 stupně Celsia v důsledku zdejšího odlesňování je ekvivalentem k předčasnému výkvětu o 2,3 dny. Zvýšení teplot o 2,2 stupně Celsia v rámci regionálního oteplování odpovídá předčasnému výkvětu o 4,7 dnů.
 
Podobné změny byly zaznamenány u všech druhů sakur, a to nejen v Kjótu. Ve svatyni Jasukuni v Tokiu, hlavním městě Japonska, vykvetly už 14. března.
 
Změny v chování sakur zcela jistě budou mít dopad na dlouhodobé japonské tradice. Klimatické modely naznačují, že pokud se v Japonsku klima oteplí o 2,5 stupně Celsia, míra kvetení sakur v době konání jarního festivalu, který se každým rokem pořádá mezi Tokiem a Kjótem v horském městě Takamaja, se sníží.
 
Sakury nejsou jediným úkazem, který nám umožňuje sledovat dopad globálního oteplování. Například meruňka japonská, jejíž období obvykle nastává na jaře, vykvétá už v zimě. Japonské třešně jsou však považovány za nejlépe zdokumentovaný případ biologických účinků oteplování klimatu ve světě.