Na Zemi dopadnou jako vesmírný déšť každoročně tuny kosmického prachu

Mikrometeority, malé částice o zlomku milimetru, velmi rychle se pohybující vesmírným prostorem, jsou součástí kosmického prachu, z něhož se zrodily planety a hvězdy.

Díky tomu, že se pohybují obrovskou rychlostí, má i jedno zrnko obrovskou kinetickou energii. Pokud by se astronauti ocitli pod sprchou mikrometeoritů, mohlo by to vést k vážným zraněním nebo smrti. V bezpečí by nebyly ani kosmické lodě. Smršť tohoto kosmického smetí může poškodit ochranné prvky a jiná zařízení.

Související

Radek Chlup

Tajemná záře v centru Mléčné dráhy může být…

Martin Pokorný

Češi zrekonstruovali slavný záběr Einsteinova…

Pokud mikrometeority najdeme na Zemi, většinou jsou kovové (skupina sideritů). Kamenné chondrity totiž rychle erodují. Jsou to takoví nenápadní vesmírní vetřelci, které k nám dopravují komety a asteroidy. Podle mezinárodního týmu vědců jsou mikrometeority největším zdrojem mimozemského materiálu, jenž na naši planetu dopadá.

K tomuto zjištění vedl dvě desetiletí probíhající výzkum na Antarktidě. Na povrch Země údajně každý rok dopadne 5 200 tun mikrometeoritů menších než 0,7 milimetrů. Odkud vlastně tito pouhým okem neviditelní návštěvníci pocházejí?
 
Detekce mikrometeoritů je náročná i z důvodu, že je v naší atmosféře poněkud zaprášeno. Studie vědců z Kalifornské univerzity z minulého roku zjistila, že atmosféra Země je čtyřikrát prašnější, než jsme si mysleli. Obsahuje asi 17 milionů metrických tun hrubého prachu. Aby byl tento rušivý element v pozadí minimalizován, vědci se obrátili na polární stanici Concordia na Antarktidě. Pozemní prach zde téměř není a díky nízké akumulaci sněhu a jeho snazšího tání tady lze míru poklesu deště mikrometeoritů určit poměrně snadno.
 
V průběhu 20 let zde došlo k šesti expedicím, v jejichž rámci bylo nalezeno 1280 neroztavených mikrometeoritů a 808 sféroidů (roztavená vesmírná hornina) pod 350 mikrogramů hmotnosti, což týmu umožnilo vypočítat rychlost, jakou tyto částice na povrch dopadají. Za předpokladu rovnoměrného rozložení deště s pomocí výpočtů, extrapolovaných po celé planetě, Země ročně kvůli mikrometeoritům nabere na váze zhruba o 1 600 tun. Celková roční hodnota sféroidů činí 3 600 tun. Vychází nám z toho tedy 5 200 tun ročně.
 
Na základě hustoty daných zrn lze učit jejich původ. Nižší hustota a větší pórovitost naznačují kometární původ, větší hustota a nižší pórovitost zase meteoritický původ. Až 80 procent kosmického prachu, který dopadá na Zemi, uvolňují komety, když se k nám na své orbitální dráze přiblíží, vypozorovali vědci.

Zjištění je v souladu s předchozími odhady o podílu komet na vesmírném prachu, který dopadá na zemský povrch. Co je však zajímavé: modelování ukázalo, že než kosmický prach vstoupí do zemské atmosféry, jeho celková hmotnost činí neuvěřitelných 15 000 tun.
 
Tato nesrovnalost není úplně jasná, leč výzkumníci mají hned několik hypotéz. Určitou část tohoto prachu možná nejsme schopni detekovat. V potaz rovněž padá i možnost, že část zrn skrze atmosféru ani neproletí. A třetí možností je, že okolo Země se nakonec nachází méně prachu, než si myslíme. Potvrzení jedné z možností je důležité, neboť pak můžeme přezkoumat úlohu kosmického prachu při dodávkách molekul vody a uhlíku na Zemi v raném období sluneční soustavy při dopadu meteoritů na povrch.