Koronavirus decimoval lidstvo již dávno v minulosti, před 25 000 lety se přehnal východní Asií

Ovšem jak se tato hrozba zdá nová, tak lidé přitom bojují s nebezpečnými viry od počátku věků. „Vždy existovaly viry infikující lidské populace,“ uvedl vedoucí studie David Enard, odborný asistent ekologie a evoluce na Arizonské univerzitě. „Viry jsou skutečně jedním z hlavních faktorů přirozeného výběru v lidských genomech.“

Je to proto, že geny, které zvyšují šance lidí na přežití patogenů, se s větší pravděpodobností přenesou na nové generace. Pomocí moderních nástrojů mohou vědci detekovat otisky těchto starodávných patogenů – tím, že přesně určí, jak vedou k přirozenému výběru – v DNA lidí, kteří dnes žijí. Tyto informace by zase mohly poskytnout cenný vhled, který pomůže předpovědět budoucí pandemie, řekl Enard vědeckému zpravodajskému webu Live Science. „Je téměř vždy pravda, že věci, které se často vyskytovaly v minulosti, se pravděpodobněji budou opakovat i v budoucnu.“

Související

Martin Pokorný

V České republice začne testování na COVID-19…

Martin Pokorný

Vědci vyvinuli v Pardubicích čip pro přesnější…

Enard a jeho tým pomocí informací dostupných ve veřejné databázi analyzovali genomy 2 504 lidí ve 26 různých lidských populacích po celém světě. Zjištění, která dosud nebyla recenzována, byla zveřejněna 13. ledna v předtiskové databázi bioRxiv a studie je v procesu revize pro publikaci ve vědeckém časopise. Když koronaviry vklouznou do lidských buněk, unesou vnitřek buněk, aby se replikovaly. 

To znamená, že úspěch viru závisí na jeho interakcích se stovkami různých lidských proteinů. Vědci přiblížili soubor 420 lidských proteinů, o nichž je známo, že interagují s koronaviry, z nichž 332 interaguje s SARS-CoV-2, virem, který způsobuje COVID-19. Většina z těchto proteinů pomáhá viru replikovat se uvnitř buněk, ale některé pomáhají buňce bojovat s virem.
 
Geny, které kódují tyto proteiny, neustále a náhodně mutují, ale pokud mutace dává genu výhodu – například lepší schopnost bojovat proti viru – bude mít větší šanci na předání další generaci nebo výběrově. Vědci skutečně zjistili, že u lidí východoasijského původu byly vybrány určité geny, o nichž je známo, že interagují s koronaviry. 

Jinými slovy, v průběhu času se určité varianty objevovaly častěji, než by se dalo očekávat, že jde o náhodu. Tato sada mutací pravděpodobně pomohla předkům této populace stát se odolnějšími vůči pradávnému viru tím, že změnila, kolik z těchto proteinů byly vyrobeny buňkami. Vědci zjistili, že genové varianty, které kódovaly 42 ze 420 proteinů, jež analyzovaly, se začaly zvyšovat ve frekvenci asi před 25 000 lety. Šíření výhodných variant pokračovalo až do období přibližně před 5 000 lety, což naznačuje, že starověký virus tyto populace dlouhodobě ohrožoval.