Astronomové objevili nejbližší a nejmenší černou díru, Jednorožec nás však nepohltí

Malá černá díra obíhá s červeným obrem asi 1500 světelných let od Země / Lauren Fanfer
Astronomové pozorovali Zemi nejbližší černou díru, která je od nás vzdálena 1500 světelných let. Nebojte se, nesní nás. Je to trpaslík, dosud nejmenší známá černá díra. Byla pojmenována po souhvězdí Jednorožce.

Černá díra, tak hmotný objekt s tak silným gravitačním polem, až ji žádný jiný objekt, včetně světla, nemůže opustit. Černé díry dělíme na dvě hlavní kategorie. Malé černé díry, které vznikají z umírajících hvězd, jejichž hmota se smrštila, váží zhruba 10 až 100 hmotností Slunce. Supermasivní černé díry vladaří v centrech většiny galaxií. Váží v rozmezí 100 000 až několik miliard hmotností Slunce.

Černé díry mají širokou škálu hmotností. Existují ale velikostní mezery. Když se hvězda zhroutí na méně než 2,3násobek hmotnosti Slunce, stane se z ní neutronová hvězda, nikoliv černá díra. Černé díry pod 5 hmotností Slunce nikdy předtím nebyly detekovány. Nejméně hmotná známá černá díra má 30 miliard hmotností Slunce. Existují dvě možnosti. Tyto černé díry neexistují, nebo jsme je zatím nenašli. Správně je druhý scénář.

Černé díry pozorovat nemůžeme, neboť nemají pozorovatelné vlastnostmi. Jednorožce (UNICORN) prozradil jeho společník. Červený trpaslík V723 Mon v poslední fázi svého života, který byl studován teleskopy KELT, ASAS a TESS. „Dali jsme téhle černé díře přezdívku Jednorožec částečně proto, že se V723 Mon nachází v souhvězdí Jednorožce (Monoceros), ale částečně i proto, že jde o zcela jedinečný systém,“ uvedl postgraduální student na Ohio State University a jeden z hlavních autorů studie Tharindu Jayasinghe, „Neexistují žádné propracované modely ohledně toho, jak by taková černá díra mohla vzniknout,“ doplnil spoluautor studie Kris Stanek.
 
Jayasinghe prošel data z těchto systémů a všiml si deformací hvězdy v důsledku gravitační síly černé díry. „Stejně tak jako Měsíc gravitační silou vytváří příliv a odliv, tak černá díra hvězdu deformuje do podoby s jednou osou delší než s druhou,“ vysvětlil Todd Thompson, spoluautor studie a astronom, který v minulosti pomohl najít menší černé díry. Gravitační tah Jednorožce z hvězdy dělá šišku.
 
Po celá desetiletí existovala mezi neutronovými hvězdami a černými dírami mezera. Jednorožec do této obrovské propasti spadá. Podle Thompsona jsme na cestě k tomu, abychom zmapovali počet černých děr o nízké, střední a velké hmotnosti. Když totiž astronomové objeví černou díru, tak vědí, které hvězdy se zhroutí, explodují, a ty mezi nimi. Kdo ví, kolik dalších malých černých děr ve vesmíru čeká na objevení.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama