- Lukáš Bauer
- Věda a vesmír
- 26. května 2021
- 11:39
Masa ani dovolené se nevzdáme, ukazuje průzkum k ochraně klimatu
Anketa realizovaná koncem dubna agenturou NMS Market Research se totiž ptala také na to, co pro ochranu klimatu lidé dělají v praktickém životě či zda-li jsou ochotni si za ni připlatit. Především však průzkum probíhal souběžně v Česku a Německu, a představuje tak možnost srovnání obou sousedících zemí.
V první části dotazníku se tazatelé snažili zjistit, zda-li lidé rozumí pojmům s tématem spojeným. Například správný význam pojmu uhlíková stopa dokáže z nabídnutých možností vybrat 6 z 10 dotázaných v obou zemích. Ovšem jednotku, ve které se tato hodnota udává, zná jen 9 procent českých respondentů oproti 28 procentům dotázaných Němců.
Nápadně rozdílné je také rozložení odpovědí dle věkových kritérií – zatímco věk německých respondentů nehraje velkou roli, v českém vzorku správně odpovědělo pětkrát více mladých dospělých než dotázaných v předdůchodovém věku. O emisních povolenkách pak v obou zemích slyšelo kolem 60 procent dotázaných, a také konkrétněji vysvětlit fungování tohoto nástroje dokáže podobný podíl respondentů, 44 procent českých a 49 procent německých.
Účastníci průzkumu z opačných stran hranice každopádně přikládají ochraně klimatu odlišnou prioritu. Na stupnici od jedné do pěti vybralo první dvě možnosti označující vyšší důležitost 60 procent Čechů a 77 procent Němců.
Za minimálně prioritní či bezvýznamné označilo snahy o tlumení změny klimatu shodně 4 procenta dotázaných v obou zemích. Zajímavé přitom je, že rozdělení odpovědí dle demografických ukazatelů je téměř identické. Například nejvyšší důležitost přikládají ochraně klimatu ženy, tuto možnost označily Češky stejně jako Němky bezmála dvakrát tak často jako jejich protějšci mužského pohlaví.
Výrazněji se rozchází ochota dotazovaných omezit se ve prospěch planety. Zatímco sedm z deseti Němců z ekologických důvodů létá méně, jen dva z pěti Čechů si vybírají dovolenkové destinace s ohledem na svoji uhlíkovou stopu. A zatímco konzumaci masa omezuje více než polovina Němců (51 procent) s tím, že další pětina to má v úmyslu (19 procent), smaženému květáku před řízkem by ve prospěch klimatu dal přednost jen každý pátý Čech (19 procent).
Stejně je tomu s ochotou finančně podporovat environmentální projekty (23 procent Němců oproti 4 procentům Čechů) či odebíráním „zelené“ elektřiny (45 respektive 8 procent). Přitom ale Češi nemají problém si za ochranu klimatu připlatit, o 10 procent vyšší cenu produktů či služeb s nízkou nebo nulovou uhlíkovou stopou by akceptovalo 55 respondentů z Česka oproti 59 procentům dotázaných Němců.
„Zatímco projekt Rozděleni klimatem zmapoval, co si Češi myslí o změně klimatu, náš průzkum měl za cíl zjistit, jak se jejich postoje projevují v praxi. Zjednodušeně lze říci, že si velká většina Čechů změnu klimatu a její důsledky velice dobře uvědomuje. Ale ochota se z ekologických důvodů uskromnit je u nás mnohem nižší. Tedy rozhodně ve srovnání s Německem, kde je ovšem citlivost vůči ekologickým tématům přece jen jedna z nejvyšších na celém světě,“ shrnuje Jan Palaščák ze skupiny Amper.
„Osobně mě zaujalo zjištění, že zatímco elektřinu z obnovitelných zdrojů (OZE) odebírá téměř šestkrát méně Čechů, než Němců, v budoucnu by tak ale rádo činilo o 2 procenta více Čechů, než našich sousedů, totiž 37 procent. Češi tedy neodmítají OZE jako takové, spíš po zkušenostech s podporou fotovoltaiky i jiných má pro nás slovo dotace pochybnou pachuť. A to docela právem, vždyť rozjet českou Energiewende lze i jinak, zcela tržními nástroji. Mám na mysli emisní povolenky, kdy při jejich dostatečně vysoké ceně se bezemisní zdroje začnou vyplácet samy, bez potřeby je dotovat,“ uzavírá Palaščák, který je také iniciátorem unikátní virtuální měny CO2IN založené právě na obchodu s emisními povolenkami.
Průzkum agentury NMS Market Research proběhl současně v Česku a Německu s tím, že reprezentativní vzorek populace čítal v obou zemích po 500 respondentech.
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email