Meteorický roj Perseidy bude vrcholit v noci 12. srpna, podmínky budou ideální

Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na srpek Měsíce, 3 nejjasnější planety Sluneční soustavy a na přírodně tmavém nebi také nejvýraznější úsek Mléčné dráhy.

První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince (230-258). Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši.

Související

Lukáš Bauer

Fotografie komety astronoma z opavské univerzity…

Radek Chlup

Zpomalující rotace Země souvisí podle amerických…

Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.

Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835-1910) v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862.

Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou.

Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory (lidově „padající hvězdy“). Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete déle než měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy kolem 12. srpna.

Název meteorického roje Perseid je odvozen od souhvězdí, z jehož směru meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant.

Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku.

První meteory z Perseid jsou zpravidla pozorovány již 17. července, poslední pak 24. srpna. Nejvíce jich však padá okolo maxima, které letos nastane ve čtvrtek 12. srpna před půlnocí. Radiant roje ovšem bude ještě nad obzor stoupat, takže více meteorů zazáří nad naším obzorem až v pátečních časných ranních hodinách. Neboť po maximu už aktivita prudce klesá, nejvhodnější je úkaz pozorovat z čtvrtka 12. na pátek 13. srpna, tedy v noci maxima.

Podmínky jsou letos ideální, na obloze bude Měsíc ve fázi úzkého srpku, který v noci maxima zapadá ještě zvečera a nebude rušit svým svitem. Bude tedy možné spatřit i nejslabší meteory (na jejich pozorování je ale třeba být desítky až stovky kilometrů daleko od velkých měst).

Pozorování meteorů doporučují vědci z Astrofyzikální ProGResy z Opavy zejména ve druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá téměř k nadhlavníku a většina meteorů zazáří nad obzorem, ne pod ním. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní zazáří každou hodinu přibližně 80 meteorů, z toho 10 až 20 může být opravdu jasných.