Krápníky obarvené rudým pigmentem ve španělské jeskyni jsou podle vědců dílem neandrtálců

Kontroverzní tvrzení podpořené výzkumem o tom, že za malbami červeným okrem na stěnách i stalagmitech španělské jeskyně Cueva de Ardales stojí neandrtálci, se poprvé objevilo v roce 2018.

Datování určilo stáří maleb na 64 800 let, což znamená, že byly malovány v období, kdy kontinent neobývali „moderní“ lidé. Výsledky byly sporné. Samotní vědci v článku upozorňovali na to, že pigmenty v jeskyni mohly vzniknout díky výskytu oxidu železa přirozeně.

Související

Radek Chlup

Skupina dobrovolníků strávila v rámci experimentu 40…

Radek Chlup

V pleistocénu žil na území Argentiny drákula,…

Nová analýza ovšem naznačuje, že složení a rozmístění pigmentů není s přírodními procesy v souladu. Pigmenty na stěny jeskyně byly naneseny foukáním či postřikem. Jejich textury navíc neodpovídají přírodním vzorkům odebraným z jeskyně. Znamená to, že užitý pigment pochází z jiné lokace.
 
Pigmenty byly nanášeny v různých časových obdobích oddělených více než 10 000 lety. Podle spoluautora studie Francescoa d'Erricoa, archeologa z francouzské Univerzity Bordeaux, neandrtálci k pigmenty označené jeskyni přišli v průběhu tisíců let několikrát.
 
Neandrtálské „umění“ lze však podle něj jen s těží srovnávat k dílům starým 30 000 let ze „štětce“ prehistorických moderních lidí například ve francouzské Chauvetově jeskyni.
 
Nejedná se o umění v pravém slova smyslu, ale spíše o grafické chování související se symbolickým významem daného prostoru a důkaz, že neandrtálci nebyli pouze neohrabanými příbuznými Homo sapiens.