Nález ostatků otroka, který se stal knězem, dokazuje, že Pompeje byly vícejazyčným městem

Spálené a částečně mumifikované ostatky muže jménem Marcus Venerius Secundio byly nalezeny za hradbami Pompejí v nekropoli Porta Sarno poblíž brány Porta di Nola.

Zde byla pohřbena řada významných osob, například městský správce z dob vlády císaře Nera, Marcus Opellius Firmus.
 
Archeologové z Archeologického parku v Pompejích uvádějí, že tělo bylo spáleno a je částečně mumifikováno, přičemž jsou na lebce stopy po ostříhaných vlasech a patrné ucho. Proč bylo tělo spáleno ale netuší a nemohou určit, zda je mumifikace přirozená, nebo umělá. Zřejmě to ukáže až laboratorní analýza, které bude kostra podrobena.
 
Secundio se nacházel v obdélníkové hrobce, jejíž vnější stěny nesou stopy po modré a zelené barvě. Podle vědců byla hrobka zdobena malbami zelených rostlin na modrém pozadí. Tělo bylo vsunuto do zapečetěného výklenku s klenutým stropem.
 
V hrobce tým našel také dvě skleněné láhve zvané „unguentaria“. Ty tradičně obsahovaly oleje či parfémy pro účely pohřebních rituálů. Užívaly se na řeckých i římských hřbitovech.
 
V hrobě se také nacházely dvě pohřební urny. Jedna z nich byla vyrobena z krásného modrého skla. Patří ženě označené jako Novia Amabilis (laskavá manželka). V té době byla v Pompejích kremace běžným způsobem pohřbívání.
 
Nejvíce údajů o muži se zajímavým příběhem tým vyčetl z nápisu vytesaného do mramoru na jeho hrobce a z dříve nalezené záznamové destičky patřící bankéři jménem Cecilius Giocondus.
 
Secundio, který zemřel ve svých 60 letech, byl v určitém obdobím svého života otrokem v chrámu zasvěceném římské bohyni lásky a krásy, Venuši. Po svém vysvobození se přidal ke kněžství císařského kultu zasvěcenému památce římského císaře Augusta, který vládl od roku 27. př. n. l. do roku 14. n. l.
 
Podle nápisu na hrobce se Secundio v Pompejích účastnil divadelních představení Ludi graeci. Ta byla hrána v řeckém jazyce. „Je to první jasný důkaz o divadelním představení v řeckém jazyce v Pompejích, o němž se už dříve předpokládalo na základě nepřímých důkazů,“ řekl archeolog Llorenç Alapont z University of Valencia.
 
Potvrzuje to dříve nepodložené domněnky o tom, že Pompeje byly vícejazyčné město otevřené jiným kulturám.