Muži měli ve starověkém městě Herculaneum na rozdíl od žen odlišný jídelníček

24. srpna v roce 79 našeho letopočtu vybuchla sopka Vesuv. Tragická událost je nejčastěji spojována se zkázou Pompejí, společně s dalšími městy a osadami však bylo zdevastováno i město Herculaneum. V popelu a plynu bylo udušeno tisíce římských občanů.

Popel pršící z nebes pohřbil Herculaneum i s jeho obyvateli do hloubky 23 metrů. Díky tomu zůstala těla výjimečně dobře zachovalá, a to jak v Herculaneum, tak v Pompejích. Ostatky „zmražené“ v okamžiku hrůzy nabízejí vědcům vstup do starověkého světa Římanů.

Související

Radek Chlup

Mozkové buňky jedné z obětí dávné erupce sopky…

Radek Chlup

V Pompejích našli oběti běsnící sopky Vesuv. Pána…

Mezinárodní tým vědců analyzoval kosti 17 osob, které prchaly před popelovým spadem (11 mužů a 6 žen), a hledal izotopy uhlíku a dusíku, díky nimž lze určit, co mrtví za svého života jedli. Izotopy se nacházejí v rostlinách, které jedí zvířata. Zvířata pak sní člověk a izotopy nahrazují malou část vápníku v jeho zubech a kostech. Izotopy jsou tedy takovým speciálním záznamem pravidelné stravy.
 
Vědci zjistili, že muži měli v kostech o 50 procent více bílkovin získaných z mořských plodů než ženy a mírně vyšší podíl bílkovin z obilných zrn. Ženy jedly více maso ze suchozemských zvířat, místní ovoce, zeleninu a mléčné výrobky.
 
Důvod těchto odlišností ve stravě není jasný. Variantou jsou kulturní zákazy nebo vliv zaměstnání. „Muži měli větší pravděpodobnost přímého přístupu k rybolovu a námořním činnostem. Také zaujímali privilegovanější postavení ve společnosti,“ řekla archeoložka Silvia Soncinová z univerzity v Yorku, členka týmu.
 
Zdroj: Science Advances