Podle dat z odpadních vod je nakažených COVIDEM-19 stejně jako v dubnu 2021

Zachycené množství kopií virové RNA jasně ukazuje, že počet nakažených v Praze se v druhé polovině září 2021 blížil počtům zaznamenaným v polovině letošního dubna.

Tehdy bylo v hlavním městě evidováno zhruba 5 000 osob s laboratorně prokázaným onemocněním COVID‑19, tj. cca 400 případů na 100 tisíc obyvatel. K 27. září eviduje Ministerstvo zdravotnictví v Praze 1 173 nakažených, podle výskytu virové RNA v odpadních vodách je však reálný počet nakažených několikanásobně vyšší.

Související

Lukáš Bauer

Čeští vědci objevili univerzální systém pro…

Lukáš Bauer

Nový lék na covid-19 může podle studie zabránit…

„Odhady jsou samozřejmě zatížené určitou chybou, nicméně podle našich dat je v Praze nakažených osob s COVIDEM-19 minimálně tři až pět tisíc,“ říká docent Jan Bartáček z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha.

Použitá metoda sledování epidemie COVIDU-19 je založena na faktu, že většina nakažených masivně vylučuje zbytky viru ve stolici, a tak se virová RNA dostane do odpadních vod. „Během celé epidemie se potvrzovalo, že množství virové RNA v odpadní vodě jasně koreluje s průběhem epidemie, díky tomu je možné na základě těchto dat odhadovat počty nakažených v populaci,“ vysvětluje docent Bartáček.

Ačkoli do letošního léta data z odpadních vod přibližně odpovídala počtům nakažených reportovaným ministerstvem zdravotnictví, během září stoupaly záchyty v odpadních vodách mnohem rychleji než počty pozitivních klinických testů. Vysoké záchyty byly v září opakovaně zaznamenány v hlavním přítoku na pražskou Ústřední čistírnu odpadních vod, ale také na mnoha menších vzorkovaných lokalitách, jako jsou studentské koleje, některá místa v centru Prahy, okolí autobusového terminálu atd. Virová RNA naproti tomu zatím nebyla zachycena ve zvýšené míře na většině čistě rezidenčních lokalit (pražská sídliště, vilová zástavba atd.).

„Ze získaných výsledků usuzujeme, že skutečně prudce stoupá počet nakažených, kteří vylučují virus do odpadních vod. Nesoulad s oficiálními počty nakažených může vyplývat z toho, že se v Praze vyskytuje velké množství lidí s méně závažným průběhem nemoci, kteří se nenechávají testovat. To může souviset např. s vysokou proočkovaností nebo promořeností populace,“ uvádí docent Bartáček s tím, že považuje společně s kolegy z Ústavu mikrobiologie a biochemie a Ústavu biotechnologie za důležité, aby se relevantní státní instituce tímto zjištěním vážně zabývaly a urychleně zvýšili intenzitu testování tak, aby oficiální statistiky lépe odpovídaly skutečnému průběhu epidemie.