Češi a Slováci jsou vůči protipandemickým opatřením daleko kritičtější než Němci

Odpovědi Čechů a Slováků se velice lišily od odpovědí Němců, zejména co se týče odborného základu zaváděných opatření a jejich ospravedlnění. Studie vycházela z odpovědí téměř tří tisíc občanů, spolupracovaly na ní agentury Median a Bilendi.

„Zajímalo nás, do jaké míry občané spatřují přínos nařízení i pro ně samé, jak hodnotí spravedlivost opatření (tj. zda ti, kteří byli epidemií nejvíce postiženi, dostávali také největší pomoc), do jaké míry měli pocit, že vláda bere v úvahu jejich potřeby a zájmy celé země, zda jim připadá, že rozhodnutí vlády jsou založena na odborném, vědeckém základě, zda jsou dobře ospravedlněná, do jaké míry cítí že přijímaná opatření zohledňují zájmy vlivných skupin a lobbistů a konečně také, do jaké míry je současný pandemický „stav nouze“ výhodný pro vládu spíše než pro občany,“ uvádí Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.

Výsledky průzkumu zřetelně ilustrují kritičnost občanů ČR i Slovenska vůči protipandemickým opatřením svých vlád (a tak i podobnost v názorech Čechů a Slováků), zatímco odpovědi občanů Spolkové republiky Německo (SRN) byly vůči vládním opatřením daleko smířlivější. Například Češi a Slováci obecně nesouhlasili s výrokem, že vláda vždy rozhoduje na odborném, vědeckém základě, kdežto Němci byli v průměru spíše nerozhodní.

Na rozdíl od respondentů ze SRN dotázaní z ČR a SR obecně nepovažovali opatření za dobře ospravedlněná. Také u odpovědí obyvatel žijících v zemích bývalé NDR zjistili tazatelé zajímavý trend – konzistentně se přikláněly ke kritickým postojům Čechů a Slováků.

„I když se nám jistě nepodařilo podchytit všechny významné proměnné, data napovídají, že kromě stěžejního rozdílu v hodnocení české a německé vlády výsledky odrážejí i rozdílnou ochotu občanů k tzv. komplianci, tedy ochotě podrobovat se omezujícím vládním opatřením v závislosti na jejich historické zkušenosti,“ zdůrazňuje Jan Šerek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Výsledky průzkumu dokládají významné rozdíly v tom, jak občané zemí střední Evropy hodnotili protiepidemická opatření svých vlád. Občané ČR i Slovenska byli obecně kritičtí a stěžovali si zejména, že rozhodnutí vlády nebývala vždy založena na odborném, vědeckém základě. Jejich hodnocení tak byla v určitém kontrastu s hodnoceními občanů Spolkové republiky Německo, jejichž postoje byly méně kritické, resp. neutrální, zejména při hodnocení odborného, vědeckého základu vládních rozhodnutí, ospravedlňování nových vládních opatření občanům a ohledů na zájmy země.

„Využívání odborného potenciálu země může přispět k racionálnímu řešení krize, ke zvýšení důvěry a ochoty respektovat zaváděná opatření i ke zmírnění polarizace společnosti,“ dodává Martina Klicperová z Psychologického ústavu AVČR.

Epidemická situace se s pokračujícím podzimem zhoršuje a počty onemocnění covid-19 opět stoupají. Tentokrát je sice populace připravenější, částečně proočkovaná, resp. s častějším výskytem protilátek, ale odolnost vůči epidemii nezáleží jen na biologické rezistenci, ale i na protiepidemických opatřeních a na ochotě obyvatel tato opatření dodržovat (tzv. komplianci).

Ochota svobodně uposlechnout zákonů a nařízení souvisí s jejich legitimitou
i s legitimitou vlády, která je vydává. Vědecký základ, odborné opodstatnění a objasnění vydávaných opatření by zvýšily jejich legitimitu a ochotu obyvatel se jim podřídit.

V demokratické společnosti hrají značnou roli racionální důvody (pro ně jsou podstatné odůvodněnost a pochopení požadavků), politická kultura a společenská smlouva. S kvalitou demokracie souvisí též míra důvěry ve společnosti. Význam legitimity je obzvlášť vysoký v polarizovaných společnostech a v dobách krize, kdy je třeba, aby měla občanská spolupráce masový charakter a trvala delší dobu. V případě SRN se zřejmě pozitivně promítla role prestižního Kochova institutu a konsenzuální styl vlády Angely Merkelové (která ostatně sama byla ve své kariéře nejdříve vědkyní).

Zdroj: AV ČR