Římští císaři měli šanci na dožití se stáří jen 30 procent, říká matematika

Vědci zkoušejí předčasná úmrtí římských starověkých císařů vysvětlit zákonem nepřímé úměrnosti či mocenským zákonem.

„I když se zdá, že jsou náhodné, distribuce mocenských zákonů se nacházejí v mnoha dalších jevech spojených se složitými systémy,” řekl Francisco Rodrigues, vědec na brazilské Univerzitě São Paulo.

Související

Radek Chlup

Izraelský potápěč našel na dně moře meč, který…

Martin Pokorný

Paleontoložka učinila zásadní objev, relikviář sv.…

Mocenský zákon podle něho ovlivňuje v případě císařů starověkého Říma i Paretův princip známý také jako pravidla 80/20. Paretův princip se obvykle zabývá ekonomikou, ale pokud jde o rozdělení pravděpodobností, lze jej zjednodušit tak, že běžné výsledky mají 80procentní pravděpodobnost a vzácné události 20procentní pravděpodobnost.
 
V případě římských císařů byly běžnější scénáře násilného konce. Přirozená smrt byla mnohem vzácnější. „Když jsme analyzovali čas do smrti každého z historických císařů, zjistili jsme, že bylo riziko vysoké, jakmile usedl císař na trůn,” uvedl Rodrigues. To by mohlo mít co dočinění s požadavky na nového císaře a s jeho nedostatkem politických znalostí.
 
Pokud císař bezpečně překonal „zkušební” dobu vládnutí, aniž by byl zabit kýmkoliv ze svého okruhu, jeho šance se zvýšily. Během období vlády císaře Augusta až po vládu císaře Theodosiuse měli vládci šanci na vysoký věk pouze 24,8 procent. Pokud se podíváme na všech 175 římských císařů, měl každý vládce šanci dožít se stáří jen 30 procent.
 
Zdroj: Royal Society Open Science