Umělá inteligence nás úplně nenahradí, říká expert

Jaké podoby má cloud computing a co změní umělá inteligence pro firmy i spotřebitele?

Pod pojmem cloud si většina lidí představí vzdálené úložiště. Tato technologie přitom proměňuje firemní IT i způsob, jakým každý z nás technologie používá. Kde se tento koncept vlastně vzal a jak se vyvíjel?

Principy cloud computingu tu jako samostatné technologie byly již dříve. Virtualizace existuje desítky let, následně vzniknul internet a např. mobilní přístup byl aplikován ve spolupráci s jinými segmenty trhu, konkrétně s telekomunikačními firmami. Cloud tedy není revoluce, ale naopak evoluční prvek.

Související

Lukáš Bauer

S novým Wi-Fi 6 routerem TP-Link AX72 streamujte v…

Lukáš Bauer

Pětirychlostní síťová karta se dvěma porty 10GbE…

Služby, které cloud poskytuje, se historicky etablovaly ze tří servisních modelů: IaaS - infrastruktura, PaaS – platforma a SaaS – software jako služba. Současný trend jde cestou SaaS. Využívají se tak aplikace, které jsou díky cloudu k dispozici jako služba. S tím souvisí i popularita e-mailu nebo sociálních sítí, za nimiž cloud computing stojí. Klient se nemusí o nic starat a díky cloudu, internetu a mobilním technologiím může službu využívat okamžitě a odkudkoli.

Jaká je současná pozice cloudu?

Ačkoli existují i privátní a hybridní cloudy, z implementačního pohledu je bezkonkurenčně nejrozšířenější veřejný cloud, který je k dispozici komukoli. Z pohledu finančního je cloud computing operativním leasingem a z pohledu práva jde o službu. Cloud computing je zároveň akcelerátorem inovací a nových technologií, jako je Internet věcí, umělá inteligence, blockchain nebo quantum computing.

Někteří spotřebitelé považují cloud za nejbezpečnější řešení pro ukládání dat, jiní mají například fotky raději uloženy na fyzickém disku. Pozorujete podobný přístup také u firem?

Český zákazník je konzervativní a zdejší nedůvěra ke cloudu má určitě historické kořeny. K nejčastějším uživatelům cloudu patří Startupy a malé firmy, jelikož budování datacenter je pro ně náročné. Střední firmy postupně do cloudu přechází, nejčastěji s e-mailem, datovým úložištěm nebo účetnictvím a ERP systémy. Velcí klienti si již dříve vybudovali vlastní datová centra a do veřejného cloudu převádějí pouze to, co neohrozí provoz společnosti. Důležitá je pro ně stabilita a renomé poskytovatele.

Nutno podotknout, že špičkově zabezpečená datová centra mají prakticky všichni velcí nadnárodní poskytovatelé služeb cloud computingu. Jejich cloudová centra mají řadu certifikací, které garantují bezpečnost, kvalitu a dostupnost služeb a podpory.

Má cloud nějaké další výhody pro firmy a pro koncové uživatele?

Výhod je celá řada. S cloudem platíte jen za to, co používáte, na což existuje anglický termín Pay-as-you-Go. Tím pádem neutrácíte zbytečně za IT. Další výhodou je flexibilita. Službu cloud computingu dostanete v řádu minut. Stačí pár kliknutí a získáte disk pro svoje fotky v jakékoli velikosti. V reálném necloudovém světě byste museli v případě poruchy disku řešit opravu, doručení většího disku a výměnu, což by vás stálo neporovnatelné množství času.

Benefitem je také škálovatelnost, tedy fakt, že kapacita cloudového centra je dostupná v prakticky neomezené podobě, 24 hodin 7 dní v týdnu. Díky mobilnímu přístupu se ke svému cloudu dostanete kdekoli a kdykoli a nejsou k tomu potřeba investice. Díky Operating Expenses se za cloud platí tzv. provozními penězi, tedy podobně, jako za spotřebu na mobilním telefonu.

Co vlastně znamenají pojmy jako hybridní cloud, distribuovaný cloud nebo multicloudová strategie?

Jedná se o současné trendy v cloudu. Multicloud znamená využívání služeb od vícero cloudových poskytovatelů, hybridní cloud zase souvisí se zachováním investic. Pokud firma již investovala do vlastního datacentra, logicky využívá jeho kapacitu, ale služby, které firma nemá, může čerpat z veřejného cloudu, případně využít veřejný cloud jako zálohu pro vlastní data a aplikace.

Jakou roli může cloud sehrát v Internetu věcí, klíčovém technologickém konceptu blízké budoucnosti?

Cloud je spojovacím článkem celého řetězce Internetu věcí. Jednotlivá chytrá zařízení si samozřejmě spolu mohou povídat, ale pokud např. senzor detekuje úbytek určitého zboží ve skladu, skladové a dodavatelské systémy integrované s Internetem věcí dokážou zajistit automatické doplňování či informovat pracovníky o situaci, která vyžaduje jejich pozornost. Internet věcí je na cloud velmi úzce navázán.

Může cloud figurovat i v širším uplatnění umělé inteligence?

Umělá inteligence jako taková vznikla v IBM primárně v cloudu. Dokáže totiž zpracovat a vyhodnotit velké množství informací a určit, co je třeba říci, tak jak ji člověk instruuje. Chová se tedy tak, jak určíte, že se má chovat. Pokud vám nerozumí, požadavek nevykoná. Umělá inteligence IBM má v sobě celou řadu pravidel, díky čemuž se vyhneme katastrofickým scénářům jako těm ze sci-fi filmů.

Kde se vlastně už dnes umělá inteligence uplatňuje a v jakých oblastech je její nástup nejrychlejší?

S umělou inteligencí se nejčastěji setkáte v kontaktních centrech, kde pomáhá řešit opakující se dotazy klientů ke stejné problematice. Tam, kde se projevují lidské slabiny, jako je únava nebo náladovost operátora, stroj vítězí na celé čáře. Nikdy jej neunavíte, odpovídá konzistentně a s plným nadšením, ať se na něj obrátíte kdykoli. Pokud vám umělá inteligence nerozumí, je to chyba toho, kdo ji „naučil“, jak se k vám má chovat. Umělou inteligenci využívá například Vodafone se svým chatbotem Tobim, Česká spořitelna má svého asistenta v internetovém bankovnictví, podobně i Airbank má virtuálního asistenta. Zajímavostí je, že IBM Watson díky své znalostní bázi, dokázal porazit člověka ve hře Jeopardy, obdobě českého pořadu Riskuj.

V kterých dalších oblastech očekáváte, že umělá inteligence člověka nahradí?

Člověk stoprocentně nahrazen nebude, alespoň ne teď. V kontaktních centrech existuje možnost přepnutí na lidského operátora a zároveň se využívá i opačný mód, kdy lidský operátor nechá robota dokončit práci s klientem a pak monitoruje výsledek. Obecně však platí, že náhrada umělou inteligencí bude v oblastech, kde se projevují lidské slabiny při často se opakujících činnostech.