- Petr Hájek
- Věda a vesmír
- 06. dubna 2018
- 12:20
Zapomeňte na mimozemšťany, ve vesmíru jsme asi úplně sami. A může za to podle nové studie fosfor
Je to právě fosfor, jenž je zodpovědný za ukládání i přenos energie v buňkách, a je proto doslova páteří buněk i jakéhokoliv života.
Fosfor však jako prvek vzniká jedině při explozi supernov – to jsou masivní explodující hvězdy na úplném konci své kariéry. Nová studie ale zjistila cosi velmi šokujícího: typická supernova často vůbec neposkytuje vhodné fyzikální podmínky potřebné k tomu, aby tam právě fosfor vznikl.
Země (a potažmo i my na ní) jsme podle vědců měli velké štěstí – byli jsme prostě ve správný čas na správném místě. Nevylučuje se ale jistě ani teorie, že ho zde tehdy moc nebylo, fosfor ovšem přinesly až meteority. A i z těch je jen pár typů dostatečně reaktivních, aby byly zajímavé z hlediska potenciálního rozvoje života a daly vzniknout proto-biomolekulám.
V rámci studie se zkoumalo na anglickém teleskopu Williama Herschela v Las Palmas na Kanárských ostrovech, přičemž stopy fosforu (a železa) se hledaly ve známé Krabí mlhovině (6500 světelných let v Býku). Další hledání zase proběhlo v Cas A a to 11 tisíc světelných let daleko.
A po srovnání se zjistilo, že Krabí mlhovina měla proti Cas A radikálně méně fosforu. Poslední teorie je taková, že Cas A byla podle všeho super-masivní supernova a jako taková i patřičně vzácná.
To vše pochopitelně platí jen pro standardní typ života, tak jak ho známe (uhlík, dusík, vodík, atd.), to ale jistě neznamená, že jinde nemůže být jiný založený třeba na křemíku, nerozvinutý nad základní funkce a nijak neschopný komunikovat se svým okolím. Život též možná existuje ve formách, o jakých se nám ani nesní, stejně jako mravencům, které sledujete a říkáte si, jestli taky někdo stejně nesleduje náhodou nás.
Sdílení
114
Twitter
Komentáře
Email