Archeologové našli v Británii vzácný důkaz o ukřižování trestance Římany

V oblasti Fenstantonu se nacházela koncem prvního či začátkem druhého století našeho letopočtu římská provincie. Nedávno zde tým archeologů vykopal na jednom z pěti hřbitovů kostru, která měla v patě zaražený hřeb.

Muž měl v době své smrti 25 až 35 let. „Trochu nás to ohromilo,” přiznal projektový manažer společnosti Albion Archaeology, David Ingham. Skupina nálezců si hřebu všimla až v laboratoři při umývání kostí.

Související

Radek Chlup

Paleontologové studují potomka lidoopa a primitivního…

Radek Chlup

Jeskyně na Sibiři vydala nejstarší důkazy o…

Archeologové si nebyli způsobem smrti jisti, a tak oslovili experta na lidské kosti. Po vyloučení několika teorií došli k závěru, že muž skutečně zemřel na kříži. Znamená to, že jde o teprve čtvrtý důkaz o velice krutém trestu vykonávaném Římany.
 
Poprava ukřižováním byla ve starověkém Římě (a také v osadách a provinciích pod správou Říma) běžná. Archeologické nálezy dokazující ukřižování však existují zatím pouze čtyři, z čehož dva nezahrnují hřeby v nohou.
 
Hřeby v nohou byly většinou po smrti trestance vyjmuty. To proto, aby mohly být znovu použity. V tomto případě byl hřeb zkroucený a v patě zůstal zafixován. Muž byl přibitý ke kříži a hřeby mu byly vraženy do nohou horizontálně.
 
Ingham upozorňuje na to, že způsobů ukřižování bylo mnoho. Často byly oběti ke kříži jen přivázány. Hřeby v nohou sloužily nejspíše k tomu, aby se jimi trestanci nemohli podpírat a ulehčit si trápení. Byla to sice poměrně běžná metoda ukřižování, ale určená pro nejzávažnější zločiny, například zločiny proti státu či čarodějnictví.
 
„Byli to lidé, kteří upadli v nemilost až do té míry, že byli ukřižováni,” vysvětlil Ingham. Nález dokazuje, že k těmto trestům docházelo také velmi daleko od Říma, například až v britské provincii.
 
Zdroj: Business Insider