Pokud by na Zemi vybuchly všechny sopky současně, masové vymírání by bylo rychlé

V historii podle našich záznamů vybuchlo asi pouze 550 sopek. Aktivní sopkou myslíme tu, která naposledy vybuchla alespoň v posledních 10 000 letech, přičemž celkové množství potenciálních aktivních vulkánů na Zemi je podle časopisu Science Focus okolo 1500. Důležitější, než jejich počet, je ovšem jejich velikost.

Abychom pochopili sílu sopek, musíme se podívat na takzvaný index vulkanické aktivity (VEI). VEI 1 znamená, že vulkán vymrští do atmosféry alespoň 10 000 metrů krychlových sopečného materiálu.

Například v roce 1815 došlo k erupci stratovulkánu Tambora na severu indonéského ostrova Sumbawa. Výbuch, který byl slyšet až do vzdálenosti 2600 kilometrů a do atmosféry vrhnul více než 160 kilometrů krychlových materiálu, zapříčinil smrt asi 100 000 lidí. Z toho důvodu je tato erupce o síle VEI 7 považována za jednu z největších v historii lidstva.
 
Pouze tato sopečná událost způsobila pokles globální teploty o 0,5 stupně Celsia po dobu šesti měsíců, a to díky prachu blokujícímu sluneční paprsky. Rok 1816 byl nazván jako rok bez léta, přičemž nedostatek srážek způsobil celosvětový úpadek v zemědělství.
 
Na Zemi se vyskytuje asi 32 vulkánů o síle VEI 7 nebo VEI 8. Pokud by podle Villazona vybuchly všechny současně, nastalo by rychlé masové vymírání veškerého života na Zemi, a to včetně lidí.
 
Nejprve by spadla z oblohy všechna letadla. Budovy ve Spojených státech, Jižní Americe, jižní Evropě a na Dálném východě by byly strženy. Ve většině částech moderního světa by selhaly rozvodné sítě. Pitná voda by byla znehodnocena popelem, globální teploty by klesly o 15 stupňů Celsia, a to na šest měsíců. Zemědělství by po celé desetiletí nefungovalo, a to kvůli kyselým dešťům.
 
Naštěstí je nepravděpodobné, že by k tomuto scénáři došlo. Villazon to přirovnává k bublinkám v perlivém nápoji. Šance na výbuch všech těchto sopek je pravděpodobný jako to, že zmíněné bublinky vzlétnou k povrchu ve sklenici současně.
 
Zdroj: Science Focus