Voda podle nové studie nemusí pocházet z vesmíru. Mohla být na Zemi vždycky

Podle studie vzorků z Měsíce dopravených na naši planetu v rámci mise Apollo se voda na Zemi možná nacházela od jejího vzniku.

Vědci z Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii analyzovali trojici lunárních vzorků hornin dopravených na Zemi v rámci mise Apollo, které krystalizovaly před 4,3 až 4,35 miliardami let. Zaměřili se přitom na izotop rubidia a izotop stroncia, ve který se prvně zmíněný izotop rozpadá, píše web ScienceAlert. Odhalením tohoto rozpadu lze určit množství vody na rané Zemi a Měsíci.

Související

Martin Pokorný

Sucho je fenomén, čeští vědci a programátoři ho…

Radek Chlup

Pod ledovým povrchem Saturnova měsíce může být…

Vědci ve své studii, jejíž výsledky byly publikovány v PNAS, chtěli vyvrátit souvislost existence vody na Zemi s dopadem asteroidů a velkou impaktní událostí, při níž se podle této hypotézy před 4,5 miliardami let proto-Země srazila s tělesem o velikosti Marsu zvaným Theia.
 
Jelikož odborníci zjistili minimální izotopový rozpad už před velkou kolizí, znamená to podle nich nízký obsah těkavých látek u časné Země a impaktního tělesa ještě před srážkou. Výsledky analýzy velkou impaktní událost jako důvod vyčerpání těkavých prvků, včetně vody, vylučují.
 
Vědci tvrdí, že to vysvětluje vyprahlost Měsíce, přičemž upozorňují, že Země je na své rozměry také relativně suchá. Zároveň je ale vlhčí než Měsíc. „Země s vodou již vznikla, nebo se srazila s něčím, co bylo tvořeno v podstatě pouze H₂O a ničím jiným." 
 
Tato práce tedy v podstatě eliminuje meteority nebo asteroidy coby možné zdroje vody na Zemi. Ukazuje na možnost, že s vodou již vznikla,” vysvětluje chemik Greg Brennecka. Výsledky také naznačují, že obě kolidující tělesa musela pocházet z vnitřní sluneční soustavy, přičemž k události nemohlo dojít dříve než před 4,45 miliardami let.
 
Zdroj: ScienceAlert, PNAS