Podle studie může molekulární vodík urychlit rekonvalescenci po covidu-19

Výsledky výzkumu, jímž jako první na světě na základě objektivních dat prezentovali možnost využití molekulárního vodíku v post-covidové terapii, publikovali v impaktovaném časopise International Journal of Environmental Research and Public Health.

„Výsledky studie potvrdily naši hypotézu, že molekulární vodík může pomáhat i lidem, kteří trpí například akutním respiračním onemocněním, nikoliv jen sportovcům, u nichž je prokázán pozitivní vliv užívání molekulárního vodíku na výkon a snížení únavy,“ uvedl hlavní autor studie Michal Botek, který se s kolegy v laboratoři zátěžové fyziologie účinky vodíku zabývá již delší dobu. Dosavadní poznatky o jeho antioxidačních, protizánětlivých, anti-apoptických a únavu snižujících vlastnostech se v době epidemie covidu-19 rozhodli zaměřit právě na toto onemocnění.

Související

Martin Pokorný

Očkovanost jako kulturní fenomén, Východ versus…

Radek Chlup

Vědci vyvinuli pilulky na covid jako efektivní…

Do výzkumu, který trval celý minulý rok, bylo zapojeno bezmála osm desítek lidí, kteří prodělali infekci koronavirem SARS-CoV-2 s lehkým nebo středně těžkým průběhem. Účastníci prošli vstupními vyšetřeními, zejména spirometrií a šestiminutovým chodeckým testem, na základě kterého byla hodnocena jejich aktuální funkční kapacita po prodělané nemoci. Následující dva týdny účastníci studie každý den po dobu 120 minut, respektive 2 × 60 minut inhalovali vodík prostřednictvím zařízení, které jej pomocí elektrolýzy generuje z purifikované vody. Navíc si zaznamenávali i subjektivní pocity týkající se únavy, kvality spánku, svalové bolesti a pociťované dušnosti. Po dvoutýdenní inhalaci následovalo opakované testování na fakultě tělesné kultury.

„Na základě randomizace byli účastníci rozděleni na vodíkovou a placebo skupinu, takže jsme mohli skutečně velmi exaktně posoudit, jak efektivně může vodík postcovidový organismus revitalizovat. Skupina, která po dva týdny inhalovala podle naší metodiky vodík, se v opakovaném šestiminutovém chodeckém testu zlepšila průměrně o 64 metrů, tedy o zhruba 10 % oproti vstupnímu testu, zatímco u placebo skupiny došlo pouze k minimálnímu zlepšení, v průměru jen o 9 metrů,“ přiblížil výsledky Michal Botek.

„Zajímavé na celé věci je i skutečnost, že se nám podařilo najít jednu starší zahraniční studii, která se zabývala terapií po syndromu náhlého selhání dýchání (SARS), má obdobný design a došla k podobným výsledkům, jako jsou ty naše. Je tu však jeden zásadní rozdíl: zatímco tehdy museli účastníci studie podstoupit šest týdnů velmi dobře kontrolovaného kondičního tréninku, v našem případě stačila pouhá dvoutýdenní inhalace vodíku. Tyto výsledky nás nabíjí optimismem, že vodík lze v post-akutní fázi onemocnění, jako je covid-19, využít jako jednu z možností časově velmi efektivní terapie. Byť se hned nabízí otázka, zdali vyvolaný pozitivní efekt není jen krátkodobý. A zároveň je dobře mít stále na paměti, že i přes více než 1600 celosvětově publikovaných studií o účincích vodíku tento plyn na svoji první velkou šanci v české klinické medicíně ještě čeká,“ poznamenává Michal Botek s tím, že se nabízí celá škála témat pro další výzkumy.

Sám přitom studii, která se jako vůbec první na světě zaměřila na možné pozitivní efekty vodíku po prodělaném covidu-19 a inovativní byla i ve své podobě, označuje za malý vědecký zázrak. „Snažili jsme se z mála dostat maximum a o to více nás těší pozitivní reakce kolegů akademiků, lékařů a dalších odborníků, kteří měli možnost se s naší prací blíže seznámit. Jsme vděční, že nám fakulta tělesné kultury umožnila tuto studii zrealizovat,“ dodává Michal Botek.

Zdroj: International Journal of Environmental Research and Public Health, Univerzita Palackého v Olomouci