Povodně v srpnu 2002 způsobila podle vědců dvojice extrémně silných dešťů

Třídenní událost 11. – 13. srpna 2002 patří mezi tři největší, dvoudenní událost 6. – 7. srpna 2002 obsadila 9. místo. Právě spojení dvou takto silných srážkových epizod do sdružené srážkové události je dle webu Ústavu fyziky atmosféry AV ČR za celé zkoumané období v Česku unikátní.

Případy silných dešťů se navzájem liší délkou trvání, rozsahem zasaženého území i intenzitou deště, proto je obtížné je navzájem porovnat. K tomuto účelu zavedli pracovníci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR index extremity počasí (WEI), při jehož výpočtu je pro každou událost vymezena oblast a doba, ve kterých je extremita daného jevu nejvyšší oproti běžným podmínkám.

Související

Ilona Cílková

Přes Karlův most v minulosti téměř 20 let jezdily…

Martin Pokorný

Podle vědců patří posledních 30 let k povodňově…

V rámci projektu PERUN vyhodnotili extrémní srážkové události v Česku od roku 1961 a zvláště se zaměřili na tzv. sdružené srážkové události. Pouze ve třech případech silných srážek překročil index hodnotu 150, a to 4. – 7. července 1997 (WEI = 174), 17. – 20. července 1981 (WEI = 169) a 11. – 13. srpna 2002 (WEI = 166).

Všechny tyto deště způsobily rozsáhlé povodně nejen v Česku, ale i v sousedních zemích. Srážky ze srpna 2002 se oproti ostatním dvěma koncentrovaly pouze do tří dnů, především je ale předcházely dvoudenní deště 6. – 7. srpna 2002, kdy WEI dosáhl hodnoty 102 (9. v pořadí).

Mimořádnost srpna 2002 vynikne při vyhodnocení obou tehdejších srážkových epizod dohromady –  index extremity byl za celé šedesátileté období vůbec největší (WEI = 196). Souslednost takto extrémních srážkových epizod tak krátce po sobě je od roku 1961 unikátní i v měřítku celé střední Evropy.

„Extrémní meteorologické jevy jsou vždy výsledkem mimořádných cirkulačních podmínek v atmosféře. Vznik takových podmínek lze předpovědět pouze s předstihem několika dní, takže nemůžeme říci, jestli se obdobná sdružená srážková událost vyskytne ještě letos nebo až třeba za sto let. Nezbývá nám, než na ni zůstávat připraveni,“ doplňuje k tomu Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který spolu se svým kolegou Markem Kašparem index extremity počasí navrhl.

Zdroj: Ústav fyziky atmosféry AV ČR