Astronomové sledovali teleskopem kosmickou kolizi dvou obřích galaxií

Galaktický tanec pohledem dalekohledu VLT / ESO
Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře vyfotografoval následek mohutné kosmické kolize - obří galaxii NGC 7727, která vznikla spojením dvou menších galaxií.

Proces jejich sloučení započal dle webu ESO asi před miliardou let a uprostřed nově utvořené galaxie se stále nachází nejbližší známý pár superhmotných černých děr. Ten je rovněž předurčen k splynutí do jedné, ještě hmotnější černé díry.

Stejně jako vy můžete občas do někoho narazit na přeplněné ulici, mohou se srážet také galaxie ve vesmíru. Interakce galaxií jsou však mnohem divočejší, i když ke kolizím jednotlivých hvězd nedochází, protože jejich vzdálenost je v porovnání s velikostí stále příliš velká. Místo toho galaxie zahájí ‚kosmický tanec‘, při kterém gravitační slapové působení dramaticky proměňuje vzhled ‚tancujícího‘ páru.

Kolem galaxií se obtáčejí proudy hvězd, plynu a prachu. Galaxie mohou nakonec úplně splynout, ale výsledný tvar nově vzniklého objektu je asymetrický a neuspořádaný – jak je vidět na snímku galaxie NGC 7727.          

Následky takové kosmické kolize jsou na uvedeném záběru nápadně patrné. Snímek byl pořízen přístrojem FORS2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph 2) pro dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope). I když galaxii NGC 7727 snímaly v minulosti i jiné teleskopy ESO, tento nový záběr zachycuje více detailů jednak v samotné galaxii, ale také ve strukturách, které ji obklopují.

Na snímku jsou jasně patrné propletené proudy hvězd a prachu, které si galaxie navzájem vyrvaly během procesu slučování. Některé části těchto mohutných ramen jsou ozdobeny hvězdami, které na fotografii vypadají jako jasné modro-fialové skvrnky.  

Uprostřed nově vzniklé galaxie jsou patrné dva jasné body, které jsou další neklamnou známkou dramatické minulosti. Centrum NGC 7727 stále tvoří dvě jádra původních galaxií a každé z nich obsahuje superhmotnou černou díru. Galaxie, kterou na obloze naleznete v souhvězdí Vodnáře, se nachází asi 89 milionů světelných let od nás a v jejím středu leží nejbližší známý pár superhmotných černých děr.      

Pozorování ukazují, že černé díry v centru NGC 7727 se (podle vzájemné vzdálenosti na obloze) fyzicky nacházejí jen asi 1 600 světelných let od sebe a měly by se spojit v průběhu následujících 250 milionů let (což je v měřítcích kosmického vývoje zanedlouho). Jakmile splynou, vytvoří ještě hmotnější černou díru.   

Pátrání po podobných skrytých párech černých děr by mělo výrazně pokročit s pomocí připravovaného dalekohledu ESO/ELT (Extremely Large Telescope), který by měl zahájit vědeckou činnost na konci tohoto desetiletí v chilské poušti Atacama. S přispěním ELT můžeme očekávat mnoho podobných objevů v centrech galaxií.    

Také naše Galaxie, která má rovněž ve svém středu superhmotnou černou díru, je odsouzena ke splynutí (za několik miliard let) se svým nejbližším velkým galaktickým sousedem – galaxií v Andromedě. Možná že vzniklá galaxie bude vypadat podobně jako NGC 7727, takže uvedený snímek je v tomto ohledu také pohledem do budoucnosti.

Zdroj: ESO

Mohlo by vás zajímat

Reklama