Vědci řeší, kolik žije na světě mravenců a zda celkově jejich populace váží tolik jako lidstvo

Na každého člověka připadá přibližně 2,5 milionu mravenčích dělnic a celá skupina mravenců váží jako pětina lidské populace na Zemi. Na studii navázali komentářem opět v časopise PNAS výzkumníci Tom Fayle a Petr Klimeš z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), kteří připomněli, jak se naše odhady početnosti a biomasy (váhy uhlíku) mravenců měnily v čase, a poukázali na to, že dosud neznáme početnost hmyzu jako celku.

Mravenci jsou tak jedněmi z mála bezobratlých živočichů, u nichž nový výzkum takové odhady vůbec umožnil. Podle Fayla a Klimeše si však na přesnější čísla ještě musíme počkat a je pravděpodobné, že mravenčí populace a biomasa je ještě výrazně větší.

Ubývání hmyzu je jedním z velkých problémů současnosti, ale kolik jedinců hmyzu s námi sdílí naši planetu, se dosud neví. Většina tvrzení vychází z velmi hrubého odhadu, podle nějž globální populace hmyzu čítá 10¹⁸ jedinců, ale jehož spolehlivost není dosud možné empiricky ověřit. Podobná čísla nicméně vedla k otázce, jestli můžeme zpřesnit naše odhady početností alespoň u některých skupin hmyzu.

Související

Marek Kuřina

Vědci vyvracejí známou metabolickou teorii biologie

Martin Pokorný

Čerstvý nositel Nobelovy ceny za fyziologii a…

Mravenci - sociálně žijící a ekologicky významná skupina - patří k nejvýraznějším zástupcům hmyzu s velikými populacemi. A byli to právě oni, které proslavil asi nejpopulárnější odhad početnosti hmyzu od slavného biologa Edwarda O. Wilsona, který jejich váhu přirovnal k váze lidstva.

I tato úvaha, stejně jako všechny dosavadní studie, však vycházela z hrubého odhadu celkového počtu hmyzu 10¹⁸. Schultheiss a kol. poprvé v historii vychází ze skutečně naměřených počtů mravenčích dělnic v listové hrabance, které byly nashromážděny ze stovek studií z většiny biotopů světa. Tato nejnovější práce odhadla celkovou populaci mravenčích dělnic na 2 × 10¹⁶ (20 quadrillionů), což je ekvivalent 20 % současné lidské biomasy.

Je ale možné, že mravenčí početnost a biomasa je větší a Wilson se ve svém hrubém odhadu nespletl? Tom Fayle a Petr Klimeš upozorňují na to, že v současných odhadech se nebral zřetel na druhy žijící v půdě a na mravenčí královny a plod (larvy a kukly). Není také jasné, jak by se stávající odhady změnily, kdyby se v budoucích výpočtech podařilo brát v potaz váhu jednotlivých druhů mravenců, nikoliv pouze odhad váhy průměrného mravence. Jednotlivé druhy se totiž dramaticky liší ve velikosti těla, a to u mnoha druhů i v rámci jedné kolonie. Podobně kolonie samotné se ve velikostech liší, ale jejich počet je velkou neznámou.

Zatímco spočítat jednotlivé mravence v hrabance se ukázalo proveditelné, spočítat hnízda na globální škále zatím nikoliv. Celková biomasa mravenců je tak pravděpodobně ještě větší. Na druhou stranu je možné, že současné výpočty naopak nadceňují počty mravenců na některých místech planety, jelikož se soustředily na přirozená stanovišťě na úkor rychle se šířících nepůvodních biotopů. Na přesnější odhady si tak budeme muset ještě počkat.

Nicméně už nyní je zjevné a poněkud alarmující, že ani mravenci (rozpětí všech odhadů 3.6 – 50 megatun uhlíku) ani lidé (60 Mt) nedosahují takové obrovské váhy biomasy jako domácí zvířata (100 Mt uhlíku). I tak ale váha mravenců a lidí mnohonásobně přesahuje váhu např. všech volně žijících ptáků.

Zdroj: PNAS, Biologické centrum AV ČR