Pravidelné podávání bakterie může podle vědců zmírnit následky chronické podvýživy

Podobně by to mohlo fungovat právě i u dětí. Na výzkumu pracovali vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s francouzskými a německými výzkumníky a s kolegy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a jejich práci zveřejnil časopis Science.

K tomu, aby savci rostli a přibírali na váze, nastupuje po jejich narození „do práce“ růstový hormon, který dává pokyn játrům a periferním tkáním k produkci inzulinu podobného růstovému faktoru-1 (IGF-1), který pak podporuje orgánový a systémový růst.

Výživa je pro růst rozhodující a chronická podvýživa navozuje stav, kdy orgány na růstový hormon nereagují, což se pak projevuje nízkou hladinou cirkulujícího IGF-1 a vede k zakrslosti. Nedávné studie prokázaly, že nejen živiny, ale také složky střevního mikrobiomu mohou mít rozhodující význam pro utváření dynamiky růstu hostitelského organismu.

Související

Martin Pokorný

Unikátní bakterie z Alpského jezera mění svůj…

Marek Kuřina

Čeští biologové vyřešili pradávnou…

Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR už v roce 2016 publikovali, že bakterie Lactiplantibacillus plantarum (kmen LpWJL), která je schopná podporovat růst u podvyživených zakrslých larev mouchy octomilky, má rovněž příznivé účinky na růst mláďat podvyživených myší.

„Přestože byl náš článek z roku 2016 přelomový, ukazoval schopnost bakterie LpWJL podporovat růst ‚jen‘ u monoxenických myší – tedy myší, které měly ve střevech pouze tuto jednu bakterii. Nevěděli jsme, zda a jak bude podávání LpWJL ovlivňovat růst běžných, konvenčně chovaných myší, které už svůj vlastní střevní mikrobiom mají,“ vysvětluje Martin Schwarzer z Gnotobiologické laboratoře Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku.

Bakterie pomáhají růst i „normálním“ myším

Vědci vytvořili nový preklinický model zakrslosti, kterou vyvolali pomocí chronické podvýživy u běžných myší. Myši vystavené dietě s nízkým obsahem proteinů a tuků byly v dospělosti menší a lehčí, měly nižší hladiny cirkulujícího IGF-1 a nižší množství dělících se epiteliálních kmenových buněk v kryptách tenkého střeva.

„Na tomto modelu ukazujeme, že podávání LpWJL zlepšuje postnatální růst podvyživených konvenčních zvířat tím, že vyvolává metabolické a hormonální změny v mladém rostoucím hostiteli, které se projevují zvýšením cirkulujících hladin a aktivitou IGF-1 a inzulinu,“ vysvětluje Umesh Kumar Gautam, postdoktorand z výzkumné skupiny Martina Schwarzera, který se na studii podílel.

Překvapující zjištění pro vědce bylo, že není třeba podávat celou a živou bakterii. Dostatečným podnětem ke stimulaci růstu zvířat navzdory chronické podvýživě bylo podávání pouhé buněčné stěny izolované z bakterie LpWJL. Výsledky dále ukazují, že pro pozorované pozitivní účinky po podání LpWJL je nezbytný vnitrobuněčný receptor NOD2 střevních epiteliálních buněk.

„Podávání buněčné stěny izolované z bakterie LpWJL a také definované ligandy receptoru vrozené imunity NOD2 jsou dostatečnými bakteriálními podněty stimulujícími růst zvířat. Kromě toho jsme zjistili, že receptor NOD2 ve střevních epiteliálních buňkách je nezbytný pro LpWJL zprostředkované zvýšení proliferace střevních epiteliálních buněk, indukci genů regulovaných interferonem typu I, produkci IGF-1 a podporu postnatálního růstu u podvyživených konvenčních zvířat,“ upřesňuje Martin Schwarzer. Na výzkumu spolupracovaly mezinárodní týmy včetně vědců z IGFL – Institutu de Génomique Fonctionnelle de Lyon (Institut funkční genomiky v Lyonu), který společně spravují École Normale Supérieure de Lyon a CNRS, francouzské Národní výzkumné centrum.

Naděje pro podvyživené děti

Zjištění mezinárodního týmu expertů dále prohlubují znalosti o vztahu mezi bakteriemi a podvýživou a naznačují, že ve spojení s renutricí mají buněčné stěny bakterií, anebo definované ligandy receptoru NOD2, důležitý potenciál, který může zmírnit následky chronické dětské podvýživy. A to je dobrá zpráva pro více než 149 milionů dětí mladších 5 let v zemích s nízkými a středními příjmy, které trpí podvýživou.

„Naše výsledky naznačují, že kdybychom doplnili v relevantních preklinických modelech ověřená probiotika (např. LpWJL) nebo další definovaná postbiotika a spojili je se stávajícími renutričními strategiemi, můžeme potenciálně zmírnit přetrvávající růstový deficit, což je jeden z dlouhodobých důsledků podvýživy,“ říká Martin Schwarzer.

Zdroj: Science, Mikrobiologický ústav AV ČR