Vědci jsou blíž k vývoji léku nejen na opičí neštovice, ale také na covid

Virus opičích neštovic se podobně jako jiné viry rozmnožuje v hostitelské buňce / Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR rozluštili strukturu bílkoviny metyltransferázy z viru opičích neštovic. Právě díky ní vir uniká lidské imunitě a přenáší nemoc. Na základě tohoto objevu pak připravili látky, které dokážou funkci metyltransferázy zablokovat.

Výsledky výzkumu tak můžou být prvním krokem k vytvoření zcela nové skupiny antivirotik pro léčení řady infekčních chorob. Netýká se to přitom jen opičích neštovic, ale i nemocí způsobovaných jinými viry, včetně covidu šířeného koronavirem SARS-CoV-2.

Článek s výsledky práce vědeckých skupin vedených Evženem Bouřou a Radimem Nenckou nyní otiskl prestižní vědecký časopis Nature Communications. Oba týmy zkoumají viry, které způsobují závažná onemocnění, už řadu let. V minulosti se věnovali viru Zika ze skupiny flavivirů nebo viru SARS-CoV-2 ze skupiny koronavirů.

Virus opičích neštovic se podobně jako jiné viry rozmnožuje v hostitelské buňce. Ta se napadení zvenku brání a aby to dokázala, potřebuje rozpoznat, které molekuly RNA jsou její vlastní a které ne.

„Domácí molekuly RNA nesou kvůli snadnějšímu rozlišení speciální značku, tzv. čepičku. Neoznačená molekula spustí v infikovaných buňkách vrozenou protivirovou imunitu. Viry se proto snaží lidský organismus oklamat a třeba právě virus opičích neštovic ho mate tím, že na svoji RNA taky přidává čepičku,“ vysvětluje Evžen Bouřa. 

Příznaky opičích neštovic připomínají už vymýcené pravé neštovice. Virus, který je způsobuje, se donedávna vyskytoval jen ve střední a západní Africe. Tam jsou jeho přirozeným rezervoárem hlodavci a primáti. U člověka může vyvolat onemocnění s odhadovanou úmrtností mezi 3 až 6 procenty. To je sice míň než v případě pravých neštovic, nicméně mnohem víc než třeba u covidu.

Poměrně nedávno se virus opičích neštovic rozšířil po celém světě, a tak není divu, že nejen odborná, ale i laická veřejnost a úřady sledují hrozbu další globální virové pandemie s nervozitou. „Kolegové skvěle kombinují strukturní biologii a špičkovou medicinální chemii. Díky tomu jsme blíž objevu nových virostatik,“ říká Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB).

Výzkum zaměřený na opičí neštovice z laboratoří ÚOCHB spolufinancuje Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB). NIVB je unikátní platforma sdružující špičková vědecká pracoviště z celého Česka a jeho cílem je přispět k urychlení vývoje léčiv a vakcín proti virovým a bakteriálním onemocněním.

Projekt NIVB je podporován z Programu EXCELES financovaného z prostředků Evropské unie NextGenerationEU. Program EXCELES podporuje výzkum tam, kde se jedná o nejvyšší prioritu veřejného zájmu.

Zdroj: Nature Communications, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Mohlo by vás zajímat

Reklama