Vědci detekovali nejdéle trvající bleskový výboj na středoevropském území

Výzkum složitosti a délky trvání přírodních výbojů potvrdil, že blesky jsou významně větší a trvají podstatně delší dobu, než se dosud předpokládalo. Díky nově použité metodě pozemního měření je lze také detekovat dle webu European Geosciences Union mnohem častěji, než to bylo možné stávajícími konvenčními metodami.

Výsledek výzkumu je o to zásadnější, protože se jedná o první takováto zjištění na území Evropy vůbec. Na projektu CRREAT (Centre of Cosmic Rays and Radiation Events in the Atmosphere) se kromě Fakulty elektrotechnické ČVUT podílel také Ústav jaderné fyziky AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR.

Související

Lukáš Bauer

V Česku byl dnes zahájen provoz již desátého…

Lukáš Bauer

Pozorování kosmického záření pomůže podle…

Spolupracující vědci se soustředili na odhalení podstaty extrémních jevů v atmosféře a ionizujícího záření, přičemž objevili unikátní vlastnosti bleskových výbojů. “Jsou rozměrnější časově i prostorově,” vysvětluje vedoucí vědeckého týmu, Ing. Jakub Kákona z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT a dodává: “Další výzkum je potřeba dělat v jiném měřítku než lokálním jako doposud.”

Největší a nejdéle trvající blesk ve střední Evropě

Vědecký tým vedený Ing. Jakubem Kákonou publikoval v lednu roku 2023 přelomový článek s názvem "In situ ground-based mobile measurement of lightning events above central Europe", kde popisoval výhody zařízení používaného pro pozemní měření bouřkových jevů na středoevropském území. Hlavním cílem zkoumání bylo ověřit, zda vznik blesků (ne)souvisí s ionizujícím zářením. Pozorování časové a prostorové rozměrnosti blesků se přidalo jaksi “náhodou” jako vedlejší produkt, přesto tu vědci shromáždili zajímavá data. Součástí výzkumu bylo i porovnávání výsledků s daty publikovanými v zahraničních médiích.
 
K měření velikosti blesku výzkumníci používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry. “Ačkoli naše detektory ukazovaly, že jeden z blesků proběhl téměř přímo nad naším měřícím vozem, nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl 70 až 80 km daleko,” uvádí Ing. Jakub Kákona. “Z toho odvozujeme, že blesk byl dlouhý více než 80 km, nebo že k synchronnímu výboji došlo ve vzdálenosti 80 km.”
 
To je na středoevropské poměry největší dosud zaznamenaný bleskový výboj detekovaný metodou pozemního měření bouřkových jevů. Jinde ve světě (typicky na území USA) se díky satelitním snímkům už podařilo zachytit mnohonásobně rozměrnější blesky. AV ČR v roce 2022 informovala o blesku nad jížním cípem Spojených států amerických, který uvnitř bouřkového oblaku urazil vzdálenost 768 kilometrů, čímž posledního rekordmana z jižní Brazílie porazil o nějakých 60 kilometrů. 
 
Měření délky trvání výboje taktéž přineslo zajímavé výsledky. Naměřené doby trvání se obvykle pohybují v řádu stovek milisekund, přičemž kratší bleskové události jsou vzácné. “Medián doby trvání bleskového výboje je podle našeho pozorování 0,52 s. To je významně více než hodnoty uvedené v jiných studiích,” doplňuje Jakub Kákona. V zahraničních publikacích se udává rozptyl mediánu trvání výboje od 0,20 do 0,35 s, přičemž španělským rekordmanem je blesk z roku 2017 trvající 2,39 s (1,80 s v zimním období). Maximální doba trvání blesku může dosáhnout klidně několika sekund, což podle Jakuba Kákony sice není časté, ale ani výjimečné. 

Zdroj: EGU, ČVUT