Speciální nanosondy, poháněné solárním větrem, začnou dobývat vesmír a osídlí vzdálené asteroidy

 
Další 3 fotografie v galerii
Na asteroidech se dá najít nespočet cenných vzorků / Pixabay
I když to celé zní jako z nějaké sci-fi povídky, není to dnes nijak nesplnitelná záležitost. Plán je takový, že flotila malých nanosond může navštívit během tří let více jak 300 asteroidů.

Koncept NAzvaný „The Asteroid Touring Nanosat Fleet“ bude mít na 50 nanosond poháněných inovativním typem motoru (Electric Solar Wind Sails či zkráceně: E-Sails). K tomu budou navíc vybaveny kamerami a zařízeními pro spektroskopický průzkum konkrétních asteroidů po cestě. Každá nanosonda navštíví šest až sedm asteroidů před tím, než se vydá zpět domů k Zemi.

Tuto studii poprvé vymyslel Finský meteorologický institut a nutno podotknout, že by "The Asteroid Touring Nanosat Fleet" byl revoluční koncept v celé řadě věcí. Tak třeba, nanosondy mají být poháněny výhradně solárním větrem ve stejné filozofii, jako jsou lodě v moři u nás na Zemi poháněny větrem. Studie již byla prezentována širší veřejnosti Dr. Pekka Janhunenem před komisí Evropského planetárního a vědeckého kongresu (EPSC) v Rize.

Dozvíme se díky nanosondám, kam některé asteroidy směřují a jakou mají dokonce hmotnost?

Proč jsou asteroidy tak vítaným cílem vědců? Jelikož jde o velmi diverzifikované pole – prakticky na jednom místě se dá najít nespočet cenných vzorků. A jediný způsob jak podobné asteroidy zkoumat je ten, že to provedeme na místě a díky malé nanosondě, aby to bylo ekonomicky únosné. Má to i svoje výhody – když vám selže sonda jediná někde na Jupiteru, je to problém a to velký, když jedna z hejna, je to spíše obtíž, ale nikoliv tragédie.

Během mise mají nanosondy proletět okolo asteroidů ve vzdálenosti cca 1000 kilometrů a každá ponese 4 cm teleskop s rozlišením aspoň 100 metrů. Dále infračervený spektrometr, díky kterému půjde určit složení.

A to nebude pochopitelně jediná věc, co půjde zjistit: též se dozvíme jejich přesné směřování, tvar i váhu, zda mají na povrchu krátery či prach, zda mají měsíce, zda je tam voda atd.

Mimochodem, E-sails využívající solárního větru (nabité částice ze Slunce) bude zachytávat a generovat tlak: ale nebude toho mnoho. Pouhá 5 kg sonda s 20 km plachtou ve vesmíru udá zrychlení 1 mm za sekundu pro danou vzdálenost Země a Slunce. Když ale přidáme počáteční „výkop“ ve startu, půjde o dost energie k tomu, aby hejno nanosond cestovalo a dostalo se až k Zemi za cca 3,2 roku. Cena celé akce má stát 60 milionů EUR včetně startu. A to není vůbec špatná matematika – běžná mise by šla dnes do miliard.

Mohlo by vás zajímat

Reklama