Nová technologie, vyvinutá v českých laboratořích, dokáže odstranit léčiva z vody

Léčiva do životního prostředí pronikají různými způsoby. Do odpadních vod se mohou dostat jejich vyloučené nespotřebované zbytky použité pro léčbu lidí i zvířat, ale i v podobě celých nepoužitých léků, které nebyly správně odevzdány zpět do lékáren. Dalším způsobem může být dle webu UJEP například oplach z kůže v případě léčiv podávaných ve formě mastí.

Léčiva patří mezi mikropolutanty. To jsou látky, které se ve vodě vyskytují v malých množstvích, jsou špatně odstranitelné, a proto často putují přes čistírnu odpadních vod (ČOV) dále do vodního prostředí.

Související

Lukáš Bauer

Mezinárodní tým vědců experimentálně potvrdil…

Lukáš Bauer

Vědci dokáží ovládat světlem chemickou strukturu…

„V analyzovaných odpadních vodách nacházíme ve vyšších koncentracích antibiotika (Clarithromycin nebo N-acetylsulfamethoxazol), léky na tlak (Hydrochlorothiazide), na bolest (Tramadol) nebo antidepresiva (Venlafaxin),“ uvádí doktorka Sylvie Kříženecká z Fakulty životního prostředí UJEP, která se analýzou léčiv zabývá ve výzkumném centru CADORAN.

„Jejich vliv na živé organismy je pak velmi problematický. Může docházet k jejich hromadění v prostředí, antidepresiva ovlivňují chování živočichů, hormony mohou zase ovlivnit jejich pohlaví a rozmnožování. Přítomnost těchto léčiv pak může mít značný synergický efekt na působení v životním prostředí,“ dodává Kříženecká.

Vývoj inovativních technologií, které by účinnost odstranění léčiv na ČOV zvýšily, je tedy velmi potřebný a aktuální. „Používají se různé postupy. Můžeme využít biodegradační schopnosti některých mikroorganismů, účinku světla při takzvané fotodegradaci nebo nasadit sorbenty, na které se léčiva navážou,“ vysvětluje doktorka Kříženecká.

Cestou sorpce se vydali i ve společnosti AIVOTEC, s. r. o. Ve spolupráci s ústeckou fakultou životního prostředí připravili a otestovali sorbent vyráběný z aktivovaného uhlíku získaného pyrolýzou (tepelný rozklad bez přístupu vzduchu) biomasy, tzv. biouhel.

„Na rozdíl od aktivního uhlí vytváří s polutanty pevné chemické vazby. Kromě farmak ho lze využít pro odstranění širokého spektra znečišťujících látek, jako jsou ropné uhlovodíky, fenoly nebo nebezpečné látky z různých chemických provozů,“ představuje technologii CarbonCLEAN Jan Káňa ze společnosti AIVOTEC, s. r. o. „Náklady na výrobu uhlíkového sorbentu jsou nízké, což značně zvyšuje potenciál jeho průmyslového nasazení,“ dodává Káňa.

A právě na ověření funkčnosti technologie v reálných podmínkách se oba partneři zaměřili v posledních letech. Textilní filtry se sorbentem CarbonCLEAN, vyráběné ve spolupráci s firmou RETEX, byly testovány ve dvou různých provozech, a to na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) v Ostravě a v Krajské nemocnici Tomáše Bati (KNTB) ve Zlíně.

Zdroj: UJEP, AIVOTEC