Nad Sluncem se během jeho dubnového zatmění vypařila kometa

Velkým překvapením se pro astronomy i fotografy stala druhá kometa, která byla objevena jen několik hodin před samotným úkazem na družicových snímcích, pozorovatelná byla jen několik hodin a nad Sluncem se poté zcela vypařila. Tuto kometu s označením SOHO-5008 zachytil i Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, který se úkaz vydal pozorovat do mexického Duranga.

Letošní úplné zatmění Slunce bylo „lákadlem“ pro mnoho fotografů i astronomů z mnoha důvodů. Jedním z nich přitom byl záznam komety na denní obloze, kdy se díky šeru ve stínu Měsíce dají pozorovat objekty, které na běžné denní obloze přezáří sluneční svit.

Související

Lukáš Bauer

Srážka hvězd v krásné mlhovině s bouřlivou…

Lukáš Bauer

Mise Gaia objevila nejtěžší hvězdnou černou díru…

Zatímco v minulých letech byly komety během úplných zatmění Slunce zachyceny vesměs náhodou, astronomové se o nich dozvěděli jen krátce před úkazem, v případě letošního zatmění byla hlavním lákadlem periodická kometa 12P/Pons-Brooks.

Ta se nacházela úhlově blízko planety Jupiter a na vhodně připravené fotografické aparatury nebyl problém kometu zaznamenat. Ne všem se to však podařilo – nepřítelem bylo oblačné počasí na mnoha místech v pásu zatmění.

O to větší překvapení ale bylo, když se ukázalo, že krom avizované komety Pons-Brooks se u Slunce objevila během jeho zatmění ještě druhá kometa, která dostala označení SOHO-5008. Ta byla objevena jen krátce před zatměním a v průběhu úkazu napříč Mexikem, USA a Kanadou se postupně nad Sluncem rozpadala. Krátce po druhé hodině ranní 9. dubna (tedy jen několik hodin po zatmění Slunce v Kanadě) se nad Sluncem zcela vypařila.

„Kometu SOHO-5008 objevil astronom Worachate Boonpold na snímcích SOHO ještě před zatměním a následně Karl Battams z Naval Research Lab upozornil astronomy, že by mohla být dostatečně jasná na její záznam během úplného zatmění Slunce. První snímek komety pak publikoval čínský astronom Lin Zixuan, který ji na základě nejisté předpovědi našel na svých snímcích zatmění Slunce pořízených u Third Connecticut Lake,“ vzpomíná na vzrušující anabázi objevu komety Horálek. „Já jsem se o kometě dozvěděl až o několik hodin později, a protože jsem fotografoval mimo jiné i široké pole na sérii různých expozic, bylo mi jasné, že bych ji mohl mít na svých snímcích také. A jak se ukázalo, byla tam.“

„Zaznamenat kometu během úplného zatmění Slunce je vzácné,“ popisuje Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, kterému se podařilo kometu SOHO-5008 fotograficky zachytit během pozorování z mexického Duranga. „Za posledních 1600 let se takové pozorování podařilo jen sedmkrát, přičemž pět z těchto sedmi případů byly komety viditelné pouhýma očima a poslední dva případy – z let 2008 a 2020 – byly úspěchy ryze fotografické.“

Samozřejmě za tímto úspěchem stojí právě prudký vývoj fotografické techniky spolu s pohotovým jednáním astronomů prohlížejících data z družic, například Solar and Heliospheric Observatory (SOHO), která má na své palubě tzv. koronografy ukazující sluneční koronu i hvězdy a planety okolo zakrytého Slunce.

Právě na těchto kamerách bývají často objevovány komety tzv. Kreutzovy skupiny, které se pohybují na sebevražedných drahách končících nad povrchem Slunce. Má se za to, že jádra těchto komet kdysi tvořily jedno velké kometární jádro, které se vlivem slunečních slapových sil rozpadlo a jeho fragmenty postupně zanikají při svých průletech blízko Slunci. Za dobu svého působení od května roku 1996 se podařilo díky SOHO objevit na 5000 komet, z nichž mnoho patří právě do Kreutzovy skupiny.

Zdroj: Astrofyzikální ProGResy, Fyzikální ústav v Opavě

Fotogalerie

 

1

fotografie