Do roku 2030 bude polovina elektřiny z obnovitelných zdrojů

Každé zdvojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů vedlo ke snížení nákladů o 20 procent / Pixabay
Do roku 2030 budou obnovitelné zdroje energie představovat až 50 procent celosvětové výroby elektřiny. Energetický sektor prochází zásadní transformací, která mění způsob výroby, distribuce a využívání energie.

To říká zpráva o trendech v oblasti energetiky, kterou vytvořila společnost Rohrbeck Heger patřící do skupiny Creative Dock. Poptávka spotřebitelů po ekologicky šetrných a nákladově efektivních energetických řešeních do roku 2030 vzroste dvojnásobně. Vlastní výroba energie a snižování závislosti na tradičních energetických trzích a fosilních palivech je už nyní pro mnohé spotřebitele zásadní, říká zpráva.

Očekává se dramatický nárůst podílu solárních zdrojů a pevninských větrných elektráren po roce 2030, zatímco výroba energie z uhlí se bude snižovat. Výroba z vodních elektráren nebo plynových zdrojů zůstane v podstatě stejná. Obnovitelné zdroje energie budou do roku 2030 představovat polovinu celosvětové spotřeby elektřiny.

Každé zdvojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů vedlo podle zprávy ke snížení nákladů o 20 procent, čímž se obnovitelné zdroje stávají stále více konkurenceschopné vůči konvenčním zdrojům energie. Využití solární energie přineslo za poslední desetiletí do roku 2022 úsporu nákladů o 80 procent, u větrných elektráren na moři to bylo 73 procent a na pevnině 57 procent.

Zvýšení teploty sníží biologickou rozmanitost

S rostoucími globálními teplotami dochází na světě k častějším a závažnějším povětrnostním jevům. Každé zvýšení globální teploty o 0,5 °C zvyšuje environmentální zátěž, ohrožuje biologickou rozmanitost, potravinovou bezpečnost a blahobyt lidí. Například předpokládané zvýšení teploty o 1,6 °C by mohlo vést k poklesu biologické rozmanitosti o 14 procent. V porovnání s polovinou minulého století se globální průměrná teplota zvýšila o 0,89 °C.

V politické oblasti je třeba zdůraznit energetickou autonomii, o kterou usiluje řada zemí. Je to reakce na geopolitické napětí a zranitelnost dodavatelského řetězce, které odhalily nedávné globální události. Rozšiřují se místní kapacity výroby energie a snižuje se energetická závislost na jiných zemích.

„Podporou inovací, mezioborové spolupráce a utvářením budoucího energetického prostředí mohou firmy překonat výzvy a připravit půdu pro udržitelnou a ziskovou budoucnost,“ říká Dominik Krabbe, manažer Foresight and Innovation v Rohrbeck Heger ve skupině Creative Dock.

Mezi technologické trendy patří inovace v oblasti solární a větrné energie. Například multikonektorové a perovskit-křemíkové hybridní články zvyšují účinnost fotovoltaiky a snižují výrobní náklady. Podobně se nadále vyvíjí větrná energie, zejména díky zavádění větších turbín a využívání plovoucích větrných elektráren, které nabízejí vyšší energetický výkon a nižší dopad na životní prostředí. Rohrbeck Heger dává pět strategických doporučení.

Mezioborová spolupráce

Významné synergie vznikají, když energetické společnosti překračují tradiční hranice odvětví a spolupracují s technologickými společnostmi, akademickými institucemi a nevládními organizacemi. Příkladem mohou být společné podniky na vývoj inteligentních sítí nebo mezioborové iniciativy v oblasti energetické účinnosti.

Diverzifikace energetických portfolií

Vzhledem k rychlým změnám v energetickém sektoru je třeba, aby se obchodní modely dokázaly přizpůsobit. Strategická energetická diverzifikace snižuje závislost na jednotlivých zdrojích a trzích s energií. Pomáhá také zvládat geopolitické výzvy tím, že minimalizuje rizika spojená s regionální nestabilitou a přerušením dodávek.

Zdroj: Rohrbeck Heger, Creative Dock

Mohlo by vás zajímat

Reklama