Evropou se šíří nový škůdce, je sice krásný, ale velmi nebezpečný

Brouci se však dokázali přeorientovat na okrasné dřeviny, které dnes zdobí téměř každou zahradu, a společně s jejich sazenicemi putují v kamionech, zabydlují se v celé Evropě a způsobují usychání okrasných cypřišů, jalovců a především tújí.

„Jalovec dříve běžně rostl v řídkých pastevních lesích a na extenzivních pastvinách. Jenže ty z naší krajiny zmizely a s nimi i jalovec. Z brouků, kteří se jeho dřevem živí, se ve střední Evropě staly vymírající vzácnosti,“ popisuje Lukáš Čížek, entomolog z Biologického centra Akademie věd ČR.

Související

Petr Hájek

Víte, proč dotěrné vosy přiletí, jakmile začnete…

Petr Hájek

Nepodceňujte hmyz: I včely moc dobře vědí, že nula…

Ačkoli z přírody jalovec prakticky vymizel, v zahradách a parcích se jako okrasné dřeviny stále častěji začaly vysazovat různé druhy jalovců a také blízce příbuzné zeravy, jimž se častěji říká túje. Broukům chvíli trvalo, než si nově nabídnuté potravy všimli. U nás se jako první v exotických jalovcích objevil drobný hnědý tesařík Poecilium glabratum.

„Půl století byl u nás považován za vymřelý druh, dokud nebyl jeho původní výskyt prokázán na jediné lokalitě v Bílých Karpatech. Po roce 2000 byl pak z ničeho nic nalezen na několika místech jižní Moravy v okrasných dřevinách,“ říká Ondřej Konvička z České společnosti entomologické.

Přímo v Praze se objevili další dva brouci, původně vázaní na jalovce. Jedním je tesařík Semanotus russicus, který byl nejblíže  zaznamenán v několika rezervacích na Slovensku, kde je přísně chráněn. A pak je to krasec Lamprodila festiva. Tento krásný brouk byl ve střední Evropě donedávna znám jako rarita z Německa a Maďarska.

Kolem roku 2000 se tesařík Semanotus russicus objevil ve Velké Británii, kde nikdy nežil. Krasce Lamprodila festiva zase nedávno našli ve Vídni a Budapešti. „Na území České republiky představuje krasec Lamprodilla festiva nový druh škůdce. Je to ale asi nejhezčí škůdce, jaký u nás žije,“ uzavírá Lukáš Čížek s tím, že příběh tohoto brouka může posloužit jako příklad dokazující, že i umělé biotopy ve městech se mohou stát útočištěm ohrožených druhů.

Fotogalerie

 

1

fotografie