Ve středu časně ráno nastane dobře viditelné částečné zatmění Měsíce

Maximální fáze zatmění, při které bude z pravého horního okraje „ukousnuto“ asi 8,5 procenta průměru měsíčního disku, nastane ve středu ve 4 hodiny 44 minut / Astrofyzikální ProGResy z Opavy
Ve středu 18. září 2024 v časných ranních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Bude sice jen malé, ale velmi dobře viditelné. Pro jeho pozorování budeme mít příznivé pozorovací podmínky – Měsíc bude zapadat až v době očima nepozorovatelné polostínové fáze zatmění, úkaz tedy uvidíme prakticky v celém jeho průběhu.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít dle webu Fyzikálního ústavu Slezské univerzity pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce.

Do roka však nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry.

Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem. Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. A právě toho budeme svědky 18. září.

Před samotným zatměním budeme pozorovat celou noc klasický úplněk, který v jeho blízkosti bude doprovázet i jasná planeta Saturn. Až v časných ranních hodinách se Měsíc přiblíží nejdříve k zemskému polostínu (ve 2 hodiny 41 minut SELČ; tato fáze není očima vidět). Očima rozeznatelného potemnění Měsíce z jeho horního okraje si povšimneme až před 4. hodinou ranní. Měsíc bude vypadat, jako by byl shora začazený černým kouřem. Jev bude sílit a ve 4 hodiny 12 minut SELČ začne částečné zatmění Měsíce. V té době najdeme našeho kosmického souputníka okolo 20° nad jihozápadním obzorem.

Maximální fáze zatmění, při které bude z pravého horního okraje „ukousnuto“ asi 8,5 procenta průměru měsíčního disku, nastane ve 4 hodiny 44 minut. Měsíc najdeme ve výšce okolo 15° nad západojihozápadním obzorem. Jen 3° východně od měsíčního kotouče najdeme v dalekohledu planetu Neptun a 9° západně očima viditelný Saturn. Vysoko nad jižním a jihovýchodním obzorem se v zimních souhvězdích budou nacházet planety Jupiter (v Býku) a Mars (v Blížencích).

Částečné zatmění Měsíce skončí v 5 hodin 15 minut SELČ, kdy už také bude svítat. Celé částečné zatmění potrvá 1 hodinu 3 minuty. Po této fázi úkazu bude Měsíc pozvolna vystupovat i ze zemského polostínu a klesat k západnímu obzoru. Stále ještě bude z pravého okraje mírně tmavší a vizuálně se bude polostínové zatmění dát sledovat ještě asi 20 minut, tedy do cca 5 hodin 35 minut SELČ.

V úplně celém průběhu proběhne zatmění nad obzorem jen v západní polovině Čech, nicméně jeho nejvýraznější část (částečné zatmění a očima viditelné fáze polostínového zatmění) bude pozorovatelná všude v České republice a Slovenské republice.

Na pozorování zatmění Měsíce není zapotřebí žádná speciální výbava – úkaz je pozorovatelný volnýma očima i bez dalekohledu. Pokud ale budete mít po ruce malý dalekohled, například triedr, bude možné si lépe prohlédnout měsíční krátery a odhalit, že část Měsíce ponořená v zemském stínu není zcela tmavá, neboť i do této části dopadají slabé paprsky slunečního světla lámané v zemské atmosféře.

Pokud nebude úplně jasno a obloha se přeci jen v průběhu pozorování pokryje jemnou vrstvou oblačnosti (nebude-li tedy úplně zataženo), pořád lze úkaz pozorovat. Dokonce samotné oblaky přecházející před Měsícem mohou vytvořit zajímavé jevy, neboť rozptylují měsíční záření na kapičkách vody či krystalkách ledu, z nichž jsou tvořeny, což obvykle přináší podmínky například pro vznik hala kolem Měsíce, atmosférickou korónu a podobně.

Přechod řídkého oblaku může učinit podívanou ještě dramatičtější a fotogenickou. Ostatně úkaz se můžete pokusit vyfotografovat i s krajinou. Pokud počasí dovolí, stojí za to si dopředu naplánovat fotografování, aby se nízko položený zatmělý Měsíc nacházel například za hradem, vzdáleným stromem, štíty hor a podobně. Kompozice se vzdáleným objektem na obzoru může přinést velmi podařený fotografický úlovek.

Zdroj: Fyzikální ústav Slezské univerzity, Česká astronomická společnost

#Měsíc #zatmění #Slunce #úplněk #koróna

Mohlo by vás zajímat

Reklama