Obří infračervená mapa naší galaxie vznikala více než 13 let

Mapa obsahuje 200 000 snímků pořízených dalekohledem VISTA / ESO
Astronomové zveřejnili obří infračervené mapy naší galaxie Mléčné dráhy obsahující více než 1,5 miliardy objektů - tedy nejpodrobnější, co kdy kdo zachytil. Za použití dalekohledu VISTA Evropské jižní observatoře sledovala skupina astronomů centrální oblasti Mléčné dráhy více než 13 let.

Se svými 500 terabyty dat jde o největší pozorovací projekt, jaký byl kdy za pomocí ESO dalekohledů uskutečněn. "Přinesli jsme tolik objevů, že jsme navždy změnili pohled na naši Galaxii," říká Dante Minniti, astrofyzik z chilské Universidad Andrés Bello, který celý projekt vedl.

Tato dosud nevídaná mapa obsahuje 200 000 snímků pořízených ESO dalekohledem VISTA - Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy. Dalekohled je umístěn na observatoři ESO Paranal v Chile a jeho hlavním úkolem je mapovat rozsáhlé oblasti oblohy.

Skupina vědců použila infračervenou kameru VIRCAM, která dokáže proniknout skrz prach a plyn, jimiž je naše galaxie prostoupena. Je proto schopna pozorovat záření z nejskrytějších míst Mléčné dráhy a otevírá tak jedinečné okno do našeho galaktického okolí.

Tento obrovský soubor dat pokrývá plochu oblohy odpovídající 8600 úplňkům a obsahuje asi desetkrát více objektů nežpředchozí mapa vydaná stejnou skupinou v roce 2012. Zahrnuje mladé hvězdy, které se často nacházejí v prachových kuklách, a kulové hvězdokupy - skupiny milionů hvězd, které patří k nejstarším v Mléčné dráze.

Při pozorování v infračerveném světle může VISTA rovněž nalézt velmi chladné objekty, které na těchto vlnových délkách září, jako jsou hnědí trpaslíci („neúspěšné“ hvězdy, u nichž nedošlo k zažehnutí jaderné fúze) nebo volně plující planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy.

Pozorování začala v roce 2010 a skončila v první polovině roku 2023, celkem trvala 420 nocí. Mnohočetným pozorováním každého kousku oblohy byla skupina schopna nejen určit polohu těchto objektů, ale také sledovat, jak se pohybují a zda se mění jejich jasnost. Zmapovali hvězdy, jejichž jasnost se periodicky mění a lze je použít jako vesmírná pravítka pro měření vzdáleností.

Díky tomu získali věrný trojrozměrný pohled na vnitřní oblasti Mléčné dráhy, které byly dříve skryty v prachu. Vědci také sledovali tzv. hyperrychlé hvězdy - rychle se pohybující hvězdy katapultované z centrální oblasti Mléčné dráhy po blízkém setkání se supermasivní černou dírou, která tam číhá.

Nová mapa obsahuje data získaná v rámci průzkumu VISTA Variables in the Vía Láctea (VVV) a jeho doprovodného projektu VVV eXtended (VVVX). „Za projektem je obrovské úsilí celého výborného týmu," říká Roberto Saito, astrofyzik z Universidade Federal de Santa Catarina v Brazílii a hlavní autor článku, který byl dnes publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Z průzkumů VVV a VVVX již vzešlo více než 300 vědeckých článků. Nyní jsou přehlídky dokončeny a vědecké zkoumání shromážděných dat bude pokračovat ještě několik desetiletí. Mezitím se observatoř ESO Paranal připravuje na budoucnost: VISTA bude doplněna o nový přístroj 4MOST a ESO dalekohled Very Large Telescope (VLT) dostane přístroj MOONS. Společně přinesou spektra milionů objektů a nespočet objevů.

Zdroj: Astronomy & Astrophysics, ESO

#galaxie #mapa # Mléčná dráha #hvězdy # hnědí trpaslíci

Mohlo by vás zajímat

Reklama