Obří infračervená mapa naší galaxie vznikala více než 13 let

Se svými 500 terabyty dat jde o největší pozorovací projekt, jaký byl kdy za pomocí ESO dalekohledů uskutečněn. "Přinesli jsme tolik objevů, že jsme navždy změnili pohled na naši Galaxii," říká Dante Minniti, astrofyzik z chilské Universidad Andrés Bello, který celý projekt vedl.

Tato dosud nevídaná mapa obsahuje 200 000 snímků pořízených ESO dalekohledem VISTA - Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy. Dalekohled je umístěn na observatoři ESO Paranal v Chile a jeho hlavním úkolem je mapovat rozsáhlé oblasti oblohy.

Související

Martin Pokorný

Astronomové sledují záhadné bubliny na povrchu…

Marek Kuřina

Jádro nově objevené komety proletí koncem září…

Skupina vědců použila infračervenou kameru VIRCAM, která dokáže proniknout skrz prach a plyn, jimiž je naše galaxie prostoupena. Je proto schopna pozorovat záření z nejskrytějších míst Mléčné dráhy a otevírá tak jedinečné okno do našeho galaktického okolí.

Tento obrovský soubor dat pokrývá plochu oblohy odpovídající 8600 úplňkům a obsahuje asi desetkrát více objektů nežpředchozí mapa vydaná stejnou skupinou v roce 2012. Zahrnuje mladé hvězdy, které se často nacházejí v prachových kuklách, a kulové hvězdokupy - skupiny milionů hvězd, které patří k nejstarším v Mléčné dráze.

Při pozorování v infračerveném světle může VISTA rovněž nalézt velmi chladné objekty, které na těchto vlnových délkách září, jako jsou hnědí trpaslíci („neúspěšné“ hvězdy, u nichž nedošlo k zažehnutí jaderné fúze) nebo volně plující planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy.

Pozorování začala v roce 2010 a skončila v první polovině roku 2023, celkem trvala 420 nocí. Mnohočetným pozorováním každého kousku oblohy byla skupina schopna nejen určit polohu těchto objektů, ale také sledovat, jak se pohybují a zda se mění jejich jasnost. Zmapovali hvězdy, jejichž jasnost se periodicky mění a lze je použít jako vesmírná pravítka pro měření vzdáleností.

Díky tomu získali věrný trojrozměrný pohled na vnitřní oblasti Mléčné dráhy, které byly dříve skryty v prachu. Vědci také sledovali tzv. hyperrychlé hvězdy - rychle se pohybující hvězdy katapultované z centrální oblasti Mléčné dráhy po blízkém setkání se supermasivní černou dírou, která tam číhá.

Nová mapa obsahuje data získaná v rámci průzkumu VISTA Variables in the Vía Láctea (VVV) a jeho doprovodného projektu VVV eXtended (VVVX). „Za projektem je obrovské úsilí celého výborného týmu," říká Roberto Saito, astrofyzik z Universidade Federal de Santa Catarina v Brazílii a hlavní autor článku, který byl dnes publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Z průzkumů VVV a VVVX již vzešlo více než 300 vědeckých článků. Nyní jsou přehlídky dokončeny a vědecké zkoumání shromážděných dat bude pokračovat ještě několik desetiletí. Mezitím se observatoř ESO Paranal připravuje na budoucnost: VISTA bude doplněna o nový přístroj 4MOST a ESO dalekohled Very Large Telescope (VLT) dostane přístroj MOONS. Společně přinesou spektra milionů objektů a nespočet objevů.

Zdroj: Astronomy & Astrophysics, ESO