- Martin Pokorný
- Věda a vesmír
- 18. října 2024
- 09:33
Vědci odhalují mýty a fakta o Keltech a Germánech
Problém ale je, že definic etnika je mnoho a žádná není dle webu Archeologického ústavu AV ČR, Praha obecně platná. A kdoví, jak etnikum (jestli vůbec) chápali a vnímali antičtí autoři.
Co všechno se o Germánech a Keltech tedy ví? Jsou Češi opravdu potomci Keltů? V čem nám pomůže podívat se na Germány například jako na velryby či špenát? A proč se z učebnic a naučných knih stále dozvídáme informace, které už mnoho let neplatí?
V unikátním online kurzu pro širokou veřejnost (k dispozici je zdarma od 15. října 2024) toto téma shrnuje Vladimír Salač z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni. Vysvětluje, kdo vlastně Keltové a Germáni byli, z jakých pramenů čerpáme a co si myslíme, že víme.
Věnuje se také pojmům etnikum či národ a odpovídá na otázku, zda se Keltové či Germáni dají takto označovat.
Odkud jsou Keltové?
Nejen archeologové doufají, že čím je písemný pramen starší, tím lépe umožňuje poznat počátky Keltů a Germánů. Nejstarší dochovaný písemný pramen zmiňující Kelty představují zlomky tří vět Hekataia Milétského, sepsané okolo roku 500 př. Kr.
„Význam pojmu Keltové není u Hekataia zřejmý, nelze doložit, že označuje etnikum. Hekataios zmiňuje Kelty při francouzském pobřeží Středozemního moře, jeho údaje ale nijak nedokládají jejich přítomnost ve střední Evropě,“ popisuje nejstarší zmínku o Keltech Vladimír Salač z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Za nejstarší informaci o Keltech ve střední Evropě se považuje Hérodotova zmínka, že Dunaj pramení v zemi Keltů, zaznamenaná po r. 450 př. Kr.
„Hérodotos ovšem zároveň tvrdí, že Keltové žijí za Héraklovými sloupy (Gibraltar) a sousedí s nejzápadnějším evropským lidem Kynésii. Není zřejmé, zda Hérodotos věděl, kde Dunaj pramení,“ uvádí na pravou míru další fakta Vladimír Salač. „Hérodotova zpráva nemůže být dokladem přítomnosti Keltů ve střední Evropě v 5. stol. př. Kr.“
Kurz si užijí odborníci i laikové
První část kurzu tvoří anketa na téma, co se lidem vybaví, když se řekne Keltové nebo Germáni. Následující dvě části se v detailu zaměří na oba pojmy – Keltové i Germáni. Poslední, čtvrtá část se věnuje pojmům etnikum či národ a zda se Keltové či Germáni dají takto označovat. A proč bychom měli psát slova keltové a germáni s malými písmeny.
Díky kurzu budou účastníci vybaveni k mnohým debatám – ať už ve škole, v práci, v hospodě nebo na sociálních sítích. „Když se setkáte s nějakým mýtem, rozeznáte ho a budete schopni s podporou argumentů schopni uvést informace na pravou míru. A to i přesto, když se ostatní budou odkazovat na různé články, encyklopedie nebo i odborné knihy,“ popisuje výstup kurzu Vladimír Salač.
Zdroj: Archeologický ústav AV ČR, Praha
Sdílení
36
Twitter
Komentáře
Email