Výzkum českých geologů ukázal, že Říp je pozůstatkem lávového jezera

Výzkumný tým pod vedením Filipa Tomka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR podrobně prozkoumal vnitřní stavbu hory pomocí geofyzikálních měření, analýzy magnetických vlastností hornin a terénního mapování.

Vědci zjistili, že uvnitř kopce se nachází ztuhlá masa tmavé sopečné horniny (nefelinitu) s vějířovitě uspořádanými sloupcovitými puklinami, typickým znakem lávových jezer. Geofyzikální data dále odhalila komplikovaný systém podzemních přívodních drah magmatu.

K erupci došlo ve chvíli, kdy se stoupající magma o teplotě až 1200 °C střetlo s podzemní vodou české křídové tabule. Můžeme si to představit jako přetlakovaný hrnec na sporáku. Uvnitř se voda zahřívá, mění na páru a tlak roste. Pokud pára nemá kudy uniknout, hrnec nakonec exploduje. Podobně to funguje i v přírodě. Voda se při kontaktu s magmatem bleskově přemění na páru, tlak prudce vzroste a dojde k mohutnému výbuchu, který roztrhne horniny nad sebou.

Výsledkem je kuželovitá struktura zvaná diatrema, na jejímž vrcholu vzniká mělký maarový kráter obklopený prstencem vyvržených hornin. V případě Řípu byl tento kráter po erupci zaplněn lávou. Centrální část, pravděpodobně původně rozsáhlejšího lávového jezera, dnes tvoří samotnou horu Říp.

Kromě geologického významu nese hora Říp i hluboký kulturní odkaz. Podle pověsti právě na jejím vrcholu stanul praotec Čech a rozhodl se zde usadit svůj lid. Nový výzkum tak symbolicky propojuje mýtický příběh české historie s geologickým dědictvím, které formovalo tvář krajiny dávno před příchodem člověka.

Na studii se podíleli vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Geologického ústavu Akademie věd ČR, Technické univerzity Ostrava a Masarykovy univerzity, a také dvě středoškolačky v rámci programu Otevřená věda AV ČR. Projekt byl podpořen Univerzitou Karlovou, Akademií věd České republiky a Grantovou agenturou České republiky.

Zdroj: Přírodovědecká fakulta UK, International Geology Review