Záhada z pravěku konečně vyřešena: Malé ptakoještěry zabila dávná bouře

Fosilie pterosaurů (Pterodactylus antiquus), pojmenované vědci jako „Lucky I“ a „Lucky II“, byly objeveny ve vápencích Solnhofen v jižním Německu. Díky výjimečně křehkým kostem, které jsou pro tyto létající plazy typické, je podle webu BBC jejich zachování samo o sobě velkou vzácností.

Co ale zaujalo vědce především, byly fraktury na pažních kostech (humerus) — jasně šikmé zlomeniny, typické pro rotační síly, nikoli náraz. To naznačuje, že malí pterosauři utrpěli poranění křídel během silného větrného víření.

Vědci z University of Leicester publikovali své výsledky v časopisu Current Biology a domnívají se, že oba jedinci byli při bouři vrženi do místní laguny, kde byli během rychlého závalu jemného sedimentu zaneseni na dno. Právě toto rychlé zakonzervování umožnilo uchování jejich těl až do současnosti.

Proč fosilie mladých pterosaurů?

Solnhofenské vápence obsahují překvapivé množství juvenilních fosilií pterosaurů, zatímco dospělí jedinci jsou zde vzácní a obvykle se vyskytují jen jako fragmenty.

Související

Martin Pokorný

Zkamenělý pravěký jantar uchoval, jak vypadalo…

Martin Pokorný

Od dnešního dne jsou vystaveny v Národním muzeu…

Tento nový objev objasňuje, proč tomu tak je: mladí jedinci často nezvládali let v bouři a jejich těla byla pohřbena rychlým sedimentačním procesem.

Naproti tomu dospělí ptakoještěři, kteří přežili bouři, pravděpodobně zemřeli za klidnějších podmínek — jejich těla pak plavala, rozložila se a nikdy se nedochovalo do dnešních dnů.

Širší význam pro paleontologii

Tato studie není jen věcným objasněním tragického osudu dvou jedinců, poukazuje na mechanismy fosilizace a na to, jak katastrofy určovaly, jak který živočich zahyne.

Opakující se výskyt juvenilních fosilií v Solnhofenu nebyl náhodou, ale výsledkem specifických přírodních podmínek: smrtících bouří, které zároveň umožnily zkamenění.

Zdroj: University of Leicester, BBC