Nejpodivnější exoplaneta ve tvaru citronu se nachází dva tisíce světelných let od Země

Umělecká představa ukazuje, jak by mohla vypadat exoplaneta PSR J2322-2650b / NASA
Vesmír nás asi nikdy nepřestane překvapovat. Astronomové totiž letos podrobněji prozkoumali exoplanetu, která si zaslouží titul nejpodivnějšího světa, jaký jsme kdy v Mléčné dráze dosud pozorovali. Nese označení PSR J2322-2650b a prakticky všechno na této planetě odporuje našim dosavadním představám o tom, jak vznikají a fungují.

Tato planeta patří mezi tzv. "horké Jupitery", tedy obří plynné planety obíhající extrémně blízko své hvězdy. V tomto případě je však situace ještě mnohem výstřednější. PSR J2322-2650b totiž podle NASA obíhá milisekundový pulsar (velmi rychle rotující neutronová hvězda), jednu z nejextrémnějších forem hvězd ve vesmíru. Gravitační síly pulsaru planetu natáhly do tvaru připomínajícího citron, což z ní dělá opravdový astronomický unikát.

Atmosféra planety je tvořena uhlíkovou párou a její vnitřní struktura může být dokonce bohatá na helium. Nejpodivnější je ale chování této atmosféry. Ta se pohybuje extrémní rychlostí a navíc opačným směrem, než jakým se planeta sama otáčí.

„Bylo to opravdové překvapení,“ říká astronom Peter Gao z Carnegie Earth and Planets Laboratory. „Když jsme poprvé viděli data, naše reakce byla: Co to má být?“

Planeta se vymyká všemu známému

Vesmír je plný zvláštních světů – od planet s atmosférou připomínající cukrovou vatu až po světy s kovovými oblaky nebo deštěm z drahokamů. Přesto většinu z nich dokážou vědci alespoň přibližně vysvětlit pomocí známých fyzikálních procesů. PSR J2322-2650b však představuje výjimku.

„Je velmi těžké si představit, jak může vzniknout planeta s tak extrémně uhlíkovým složením,“ vysvětluje astronom Michael Zhang z Chicagské univerzity. „Zdá se, že to vylučuje všechny dosud známé mechanismy vzniku planet.“

Pulsar jako hostitelská hvězda

Mateřská hvězda planety, PSR J2322-2650, se nachází asi 2 055 světelných let od Země. Jde o neutronovou hvězdu, která vznikla zhroucením jádra masivní hvězdy po výbuchu supernovy. Tyto objekty jsou extrémně husté – mohou mít až dvojnásobek hmotnosti Slunce, ale průměr pouhých 20 kilometrů.

Když se neutronová hvězda roztočí extrémní rychlostí, stává se z ní milisekundový pulsar. PSR J2322-2650 se otočí jednou za pouhých 3,46 milisekundy a ze svých pólů vysílá pravidelné záblesky rádiového a gama záření.

Právě drobné nepravidelnosti v těchto signálech vedly už v roce 2017 k objevu planety. Astronomové si všimli, že pulsar se nepatrně „kývá“, což naznačovalo přítomnost planety o hmotnosti asi 80 % Jupiteru, která pulsar oběhne jednou za pouhých 7,8 hodiny.

Vše zachytil teleskop Jamese Webba

Skutečný průlom ale přišel až s pozorováním pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Ten pracuje v infračerveném spektru a není rušen silným zářením pulsaru, což umožnilo planetu pozorovat mimořádně detailně.

„Tento systém je jedinečný tím, že vidíme planetu osvětlenou svou hvězdou, ale samotnou hvězdu prakticky nevidíme,“ vysvětluje astronomka Maya Beleznay ze Stanfordovy univerzity. „Díky tomu máme neobyčejně čisté spektrum a můžeme planetu studovat mnohem podrobněji než běžné exoplanety.“

Díky tomu se vědcům podařilo zjistit detaily o teplotě, chemickém složení i extrémních větrech v atmosféře této prapodivné planety. PSR J2322-2650b tak zůstává jednou z nejzáhadnějších exoplanet, jaké kdy lidstvo objevilo. A možná je i důkazem, že vesmír je ještě mnohem tajemnější místo, než jsme si dosud mysleli.

Zdroj: NASA, ScienceAlert

#exoplaneta #Jupiter #pulsar #atmosféra #uhlík #NASA

Mohlo by vás zajímat

Reklama