Bez elektrárny Chvaletice hrozí problémy v síti. Analýza ČEPS varuje před oslabením české energetiky

Čtyři bloky elektrárny Chvaletice mají dynamický výkon od 100 do 820 MW / Sev.en
Rychlý útlum uhelných elektráren naráží v Česku na realitu přenosové soustavy. Podle nové analýzy ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) zůstávají Chvaletice klíčovým zdrojem pro stabilitu sítě, zvládání krizových stavů i ochranu spotřebitelů před výpadky proudu.

Energetický regulační úřad (ERÚ) obdržel v lednu 2026 analýzu od provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS, která se zabývá dopady plánovaného uzavření některých velkých elektráren v České republice.

Ta vznikla jako reakce na rozhodnutí energetické skupiny Sev.en o ukončení provozu uhelných zdrojů včetně Elektrárny Chvaletice, Počerady a některých dalších. Výsledky analýzy vyvolaly v energetických kruzích zásadní debatu o tom, jak zajistit stabilitu dodávek elektřiny v Česku i po roce 2027 a poukázaly na nezastupitelnou roli některých tradičních zdrojů.

Podle ČEPS je provoz dvou bloků elektrárny Chvaletice nezbytný pro stabilitu přenosové sítě, i když celková bilance výroby elektřiny by i po jejich odstavení technicky pokryla spotřebu. Klíčovým faktorem však není pouze celkový objem vyrobené energie, ale i zajištění systémových služeb, výkonové rovnováhy a schopnosti sítě reagovat na výkyvy v dodávkách a spotřebě.

Energie sama o sobě nestačí

V posledních letech se česká energetika rychle mění, roste podíl obnovitelných zdrojů jako jsou solární a větrná energie, které ale nemohou zaručit stabilní výrobu 24 hodin denně.

Přestože tyto zdroje významně přispívají k pokrytí spotřeby (například přes 253 MW nových solárních instalací bylo připojeno jen v první polovině roku 2025), jejich výkon je závislý na počasí a denní době.

Uhelné elektrárny jako například Chvaletice přitom poskytují to, co obnovitelné zdroje nemohou. Konkrétně tedy řízení výkonu podle aktuální poptávky, napájení v případě širších výpadků a klíčovou schopnost tzv. „black start“, tedy restartu přenosové sítě po rozsáhlém výpadku. ČEPS ve svém hodnocení upozornil, že elektrárna slouží nejen jako stabilní „záloha“, ale i jako technologický pilíř, který pomáhá síti doplnit výkon v kritických okamžicích.

Chvaletice jako pojistka

Analýza ČEPS vyhodnocovala zdrojovou přiměřenost, dostupnost služeb výkonové rovnováhy i systémovou odolnost sítě. Závěr byl jasný. Přestože by teoreticky Česko mohlo pokrýt spotřebu bez Chvaletic, v kritických provozních situacích je jejich přítomnost nezbytná. V opačném případě by rostla pravděpodobnost přetížení vedení, problémů s regulací napětí a zranitelnosti při neočekávaných výkyvech v dodávkách.

To potvrzuje i fakt, že elektrárna Chvaletice dokáže fungovat v tzv. “ostrovním režimu”, tedy samostatně napájet část sítě bez podpory z jiných zdrojů. Tato schopnost je důležitá například při rozsáhlých výpadcích, kdy je třeba rychle obnovit elektřinu pro kritickou infrastrukturu.

Energetická strategie Česka

S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů a útlumem uhelných elektráren se energetická soustava stává komplexnější a náročnější na řízení. Nárůst výroby z bezemisních zdrojů sice snižuje emise, ale zároveň zvyšuje nároky na stabilní a řiditelné zdroje energie, které dokážou vyplnit mezery ve výrobě a pomáhat při vyvažování sítě. Uhelné elektrárny jako Chvaletice tak slouží v současné přechodové fázi jako kritická „pojistka“ energetické bezpečnosti.

Analýza ČEPS, kterou nyní ERÚ posuzuje a na jejímž základě zahajuje kroky podle energetického zákona, je proto zásadní pro rozhodování o budoucnosti české energetiky. Ukazuje, že rychlé uzavření významných uhelných zdrojů bez adekvátních náhradních technologií a systémů může ohrozit bezpečnost dodávek i stabilitu soustavy, a to i v krátkodobém horizontu.

Zdroj: Energetický regulační úřad, ČEPS

#elektřina #elektrárny #přenosová soustava #Chvaletice #uhlí

Mohlo by vás zajímat

Reklama