Archeologové odkryli u Nezamyslic unikátní nález z doby římské

Úsek o délce 1,2 kilometru zkoumal tým Archeologického centra Olomouc od dubna do konce října loňského roku. Nejstarší osídlení představuje věteřovská kultura ze starší doby bronzové. Archeologové odkryli pozůstatky domů s kůlovou konstrukcí, jejichž stěny byly kdysi vyplétány proutím a omazávány hlínou.

Po požárech se zlomky omítky dochovaly jako do červena vypálené fragmenty hlíny, tzv. mazanice. Některé fragmenty mazanice byly vyhlazené se stopami zdobení na vnější straně, zatímco na vnitřní straně se dochovaly otisky prutů. 

Související

Martin Pokorný

Utajovaná keltská lokalita na Plzeňsku ukrývala…

Lukáš Bauer

Archeologové zjistili, co jedli první Slované na…

Domy měly kůlovou konstrukci a při jejich zániku požárem se v mazanici zachovaly detaily stavebních prvků. V některých případech jsou patrné i stopy povrchových úprav.

Z tohoto období pocházejí také keramické nádoby, cívky, přesleny, korálky či kostěná jehlice. K starším nálezům patří také bronzová jehlice s cyperskou hlavicí. Archeologové odkryli také dva sídlištní pohřby, což je pro tuto kulturu příznačné. V jednom z objektů byl uložen dospělý jedinec společně s dítětem. Kosterní ostatky podstoupí antropologickou analýzu.

Záhadné objekty s lidskými ostatky

Výraznou stopu na lokalitě zanechala kultura lidu popelnicových polí, především skupina slezská z pozdní doby bronzové, ale také skupina platěnická ze starší doby železné. Archeologové zachytili sídlištní objekty různých velikostí s četnými nálezy keramiky a mazanice.

Mimořádnou pozornost vzbudily čtyři objekty s částmi lidských ostatků. V jednom z nich bylo nalezeno šest lidských lebek uložených vedle sebe v zásypu objektu. Nositelé kultur doby popelnicových polí své zemřelé spalovali. Zde však odborníci zaznamenali pouze části lidských ostatků, nikoliv celé kostry. Mohlo by se jednat o projev zvláštního rituálu. Další poznatky přinese antropologická analýza.

Dílny na výrobu bronzových artefaktů

V několika objektech při okraji pravěkého sídliště archeologové objevili kamenné licí formy a zlomky tyglíků, které sloužily k tavbě a odlévání bronzových předmětů. Na lokalitě archeologové objevili také menší soubor bronzových předmětů, například sekerky, jehlice, náramek či nůž.

Nálezy pocházejí ze závěru doby bronzové a starší doby železné a napovídají, že se v těchto místech nacházela specializovaná dílna na výrobu bronzových předmětů.

Unikátní nález z doby římské

Nejmladší fázi osídlení představuje doba římská, kdy území obývaly germánské kmeny. Archeologové odkryli pyrotechnické zařízení sloužící k pálení vápna. V peci vypalovali vápno, které lidé využívali k úpravě omítek domů nebo ke zdobení keramiky.

Za výjimečný nález považují odborníci zachovalou kalibrační desku určenou k protahování a ztenčování kovových drátků. V jejích otvorech se nachází rez a mohou se zde vyskytovat stopy po kovových drátcích.

Zdroj: Archeologické centrum Olomouc, Ústav archeologické památkové péče Brno