Sovětský Buran byl odpovědí na americké raketoplány. Moskvě ale došly peníze

Raketoplán Buran pouze jednou opustil atmosféru Země a vyletěl do vesmíru / Oleg Karelov, Wikimedia Commons, CC BY-SA
Když Spojené státy v 80. letech ohromovaly svět programem raketoplánů Space Shuttle, Sovětský svaz nechtěl zůstat pozadu. V atmosféře studené války, kdy se soupeřilo nejen ve zbrojení, ale i ve vesmíru, vznikl jeden z nejambicióznějších projektů sovětské kosmonautiky, raketoplán Buran.

Na první pohled připomínal Buran americké raketoplány Challenger nebo Enterprise téměř do posledního detailu. Ve skutečnosti však podle BBC ukrýval několik technologických vychytávek, které pro někoho možná až překvapivě předběhly svou dobu.

Projekt Buran odstartoval jako přímá reakce na americký Space Shuttle. Sovětské vedení se obávalo, že americké raketoplány mohou mít vedle civilního využití i vojenský potenciál. Moskva proto rozhodla, že vytvoří vlastní systém schopný dopravovat náklad i posádku na oběžnou dráhu a zpět.

Sněhová bouře

Výsledkem tohoto úsilí byl raketoplán Buran, což znamená v překladu „sněhová bouře“. Na vývoji pracovaly desetitisíce lidí a projekt spolykal obrovské množství peněz. Přestože Buran vypadal téměř stejně jako americké raketoplány, technicky fungoval odlišně.

Zatímco americké stroje měly hlavní motory přímo na raketoplánu, sovětský Buran využíval nosnou raketu Energia pro let do vesmíru. Právě raketa Energia byla jedním z největších technologických triumfů sovětského programu. Šlo o extrémně výkonný nosič schopný dopravit na oběžnou dráhu i velmi těžký náklad. Sověti tak vytvořili univerzální raketu, kterou bylo možné využít nejen pro Buran, ale i pro jiné vesmírné mise.

Buran nepotřeboval posádku

Nejslavnější okamžik programu přišel 15. listopadu 1988. Buran tehdy poprvé a zároveň naposledy odstartoval do vesmíru. Mise trvala zhruba tři hodiny a raketoplán během ní dvakrát obletěl Zemi. Unikátní byl ovšem především návrat. Buran totiž dokázal zcela autonomně přistát bez jediné posádky na palubě. Dodnes jde o technologický výkon, který vzbuzuje respekt.

Jenže právě v době, kdy se zdálo, že Sovětský svaz konečně dohnal americký náskok, začal se Sovětský svaz hroutit. Program byl extrémně drahý a ekonomika SSSR se dostávala do stále hlubší krize. Krátce po rozpadu Sovětského svazu už na pokračování projektu jednoduše nezbyly peníze. Podle některých zdrojů stál totiž projekt Buran přibližně tolik, kolik by stála výstavba milionové metropole se všemi budovami i infrastrukturou.

Sovětům došly peníze

Ambiciózní vesmírný sen tak skončil dřív, než vůbec začal naplno fungovat. Buran absolvoval jediný testovací let a další rozestavěné exempláře zůstaly opuštěné v hangárech. Jeden z nich byl dokonce zničen v roce 2002 po zřícení střechy kosmodromu Bajkonur.

Přesto kolem Buranu dodnes panuje zvláštní aura. Fotografie opuštěných raketoplánů v rozpadajících se sovětských hangárech působí skoro apokalypticky a pro mnoho fanoušků kosmonautiky představují symbol neuskutečněných ambicí.

Zdroj: BBC, National Geographic

#vesmír #raketoplány #Buran #Challenger #kosmodrom #Bajkonur

Mohlo by vás zajímat

Reklama