Podle Indexu prosperity a finančního zdraví se Česko posunulo v unijním srovnání již na 14. místo

Za zlepšením stojí především stabilizace ekonomiky a silná pozice v oblasti zdraví a bezpečnosti. Data zároveň ukazují, že začínáme narážet na dlouhodobé strukturální limity, mezi které patří (ne)dostupnost bydlení, digitalizace nebo nižší přidaná hodnota ekonomiky.

V nejnovějším souhrnném srovnání Indexu prosperity se Česko umístilo na 14. příčce z 27 zemí EU. Jde o nejlepší výsledek od prvního ročníku Indexu z roku 2022, kdy jsme se celkově umístili na 13. místě. Nejúspěšnější bylo tradičně Švédsko a Dánsko, třetí místo letos patří Finsku.

Nejvíce prosperující země spojuje relativně silná ekonomika a kvalita vzdělávání a výzkumu, ale jinak jsou jejich výsledky relativně odlišné. Například Nizozemsko je ve stavu životního prostředí až na 23. místě, může se ale pochlubit nejlepším pracovním trhem, nejsilnější digitalizací či dobře zvládnutým finančním zdravím.

Na opačném konci žebříčku meziročně nedošlo ke změnám. Poslední příčku si od prvního ročníku Indexu drží Řecko, předposlední zůstává Bulharsko a 25. místo patří Slovensku.

Česká ekonomika se nadechuje

Návrat Česka na evropský průměr podpořil především pilíř "Stav ekonomiky". Ten si oproti předchozímu roku polepšil o pět příček a Česko se díky 9. místu znovu zařadilo mezi deset ekonomicky nejstabilnějších zemí EU.

Související

Marek Kuřina

Nájemní bydlení v Česku se vzdaluje běžným…

Martin Pokorný

Levnější energie pro Evropany? Nový balíček EU…

K pozitivnímu vývoji přispělo především zmírnění inflačních tlaků a zvýšení podílu hrubého národního důchodu na HDP, který naznačuje, jaká část vytvořeného bohatství zůstává v domácí ekonomice. Ukazatel vzrostl z 95 % na 99 %, což zemi posunulo z 22. na 13. místo v EU. Podle expertů za tím stojí silnější český kapitál i rostoucí investiční aktivita domácích firem v zahraničí.

Problémem je, že Česko zůstává převážně subdodavatelskou ekonomikou. Má sice velmi silný export hi-tech produktů, ale většinou se jedná o jejich montáž. Podíl hrubé přidané hodnoty na celkové produkci je 3. nejmenší v celé EU.

Gender pay gap

Česko se dlouhodobě drží na nejnižší úrovni nezaměstnanosti v EU (2,6 %). Tento zdánlivě skvělý výsledek je ale dvousečnou zbraní. Nízká nezaměstnanost nenutí firmy k inovacím a zavádění nových technologií. Velkým varováním je taktéž prohlubování nerovností – rozdíl v odměňování mužů a žen (tzv. gender pay gap) totiž mírně vzrostl na 18 %, což nás řadí na 25. místo v EU. 

Změnu by měla v Česku přinést nová legislativa, která zavádí větší transparentnost odměňování a která by měla vstoupit v platnost 7. června a firmy by se jí měly řídit od začátku příštího roku.

Silní v kyberprostoru, slabí ve zbrojení

Jedinou oblastí, kde Česko v rámci EU dominuje a obhájilo první místo, je pilíř "Rozvoj  zdraví a bezpečnosti". K tomuto výsledku pomohla vysoká dostupnost lékařské péče (nedostupná je pouze pro 0,5 % obyvatel) a vynikající úroveň kyberbezpečnosti.

V oblasti obrany patří Česku v rámci EU 16. místo. Podle dat Eurostatu za rok 2023 směřovalo na obranu 1,2 % HDP. Přestože Česko deklaruje snahu výdaje navyšovat, podle expertů zůstává výzvou také připravenost obyvatel na krizové situace. Češi přitom podle průzkumů vyšší výdaje na obranu spíše podporují.

Nejkritičtější oblastí zůstává "Úroveň bydlení", kde Česku patří 23. místo v EU. Průměrný byt dnes stojí 13,6 ročních platů, což představuje druhý nejhorší výsledek v EU. Rostoucí ceny navíc výrazně dopadají na domácí rozpočty – desetina českých domácností vydává na bydlení více než 40 % svých příjmů. Vlastní bydlení se tak pro řadu lidí stává stále méně dostupné, přestože Češi dlouhodobě patří mezi národy, které ho výrazně preferují.

Zdroj: Eurostat, Index prosperity a finančního zdraví