Objevená svatyně na Nymbursku je o tisíc let starší než Stonehenge

Před 6500 lety vybudovali lidé na místě dnešních Chlebů téměř kruhové ohrazení o průměru 230 metrů. Součástí byl podle vědců z katedry archeologie FF ZČU více než 2,5 metru hluboký příkop a dvanáct nepravidelně rozmístěných vstupů.

Kruhová ohrazení nejsou pro toto období v našem regionu vůbec známá, už v tom je tato lokalita mimořádná. Navíc rozmístění vstupů není náhodné. Jejich geometrie vytváří systém, který umožňoval sledovat nejvýznamnější okamžiky slunečního i měsíčního cyklu.

Rituální centrum

Archeologové určili hned dvě hlavní pozorovací místa. Jedno souvisí s krajními polohami Měsíce na obzoru během přibližně osmnáctiletého cyklu. Druhé propojuje východ Slunce při letním slunovratu se západem Slunce při zimním slunovratu.

Související

Martin Pokorný

Utajovaná keltská lokalita na Plzeňsku ukrývala…

Marek Kuřina

Archeologové na hradě Karla IV. objevili dvoukilový…

Podobné uspořádání je známé ze Stonehenge. Chlebská stavba je ale podle nových zjištění vědeckého týmu výrazně starší. Spojení východu Slunce a letního slunovratu je pro pravěké zemědělské komunity symbolem počátku, zatímco západ a zimní slunovrat symbolizují konec.

Stejný princip je i na hlavní ose Stonehenge. Podobně byla navržená i svatyně v Chlebech, jen o více než tisíc let dříve, jak bylo zjištěno ze stáří organického materiálu.

Kult býka

Stejně jako Stonehenge i Chleby byly také místem pro rituály. Svědčí o tom například býčí lebky a rohy nalezené v příkopu poblíž vstupů. Původně mohly zdobit monumentální brány vedoucí do ohrazení. Kult býka patřil mezi významné náboženské symboly prvních zemědělců a je znám z mnoha oblastí tehdejší Evropy.

V příkopu se našly také lidské kosti. Dřívější výzkum odhalil hrob únětické kultury z doby bronzové s ostatky přibližně osmnácti lidí, které do něj byly vkládány postupně. Současný výzkum ale ukazuje, že se role místa později změnila.

Zatímco Stonehenge zažilo opakované návraty a dodnes bývá spojováno například s keltskými druidy, první výsledky z Chleb naznačují opačný vývoj. V době železné už monument svůj původní význam zřejmě definitivně ztratil. Příkop byl postupně zasypán a na místě někdejší svatyně vzniklo běžné sídliště.

Vědci se nyní zaměří také na analýzu půdy. Lidé po sobě kromě artefaktů nebo ostatků svých mrtvých zanechávají také chemické stopy v půdě. Ty mohou napovědět, jak bylo toto výjimečné místo využíváno v různých obdobích pravěku.

Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Karlova