Tento týden bude na ranní obloze pozorovatelné zatmění Měsíce

Simulační snímek maximální fáze zatmění Měsíce 28. srpna 2026 / P. Horálek, FÚ v Opavě, P. Gabzdyl, EAI, Stellarium
Na ranní obloze v pátek 28. srpna nastane zatmění Měsíce, které bude pozorovatelné i z České republiky. Půjde o velmi výrazné částečné zatmění a z našeho území jej budeme moci pozorovat nízko nad obzorem již za pokročilého svítání.

Na pozorování je potřeba si vybrat místo s co nejvíce odkrytým jihozápadním obzorem, kde se bude Měsíc v době úkazu nacházet. Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by podle webu Astrofyzikální ProGResy k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce.

Do roka však nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Fáze zatmění

Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může v různých případech trvat v rozmezí od několika minut po více než půl druhé hodiny.

Délka úplného zatmění závisí na tom, jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. Ani během úplného zatmění Měsíc z oblohy nezmizí docela, protože na jeho povrch dopadají dlouhovlnné (červené) paprsky slunečního světla rozptýlené dovnitř zemského stínu naší atmosférou. Směrem k Měsíci tak v podstatě putují červánky z celého obvodu Zeměkoule.

Pokud je ale zemská atmosféra znečištěna například velkým množstvím sopečného prachu, sluneční záření je ve velké míře v zemské atmosféře pohlceno a Měsíc je pří zatmění výrazně tmavší než obvykle.

Jak proběhne zatmění 28. srpna 2026?

První známkou blížícího se zatmění přibližně ve 4 hodiny 20 minut SELČ bude pomalu se otupující jas levého horního okraje Měsíce. Tento jev bude sílit a ohlašovat brzký počátek částečného zatmění. Ten přijde ve 4 hodiny 33 minut. V té době měsíční kotouč nalezneme zhruba 14° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Vysoko v Rybách (nad jiho-jihozápadem) bude planeta Saturn, na východě Mars (v souhvězdí Blíženců) a na severovýchodě jasný Jupiter (v souhvězdí Raka 5° východně od otevřené hvězdokupy M44 Jesličky).

Jak bude svítat, bude zároveň Měsíc klesat k západnímu obzoru a nořit se stále hlouběji do zemského stínu. V době, kdy klesne k obzoru, již bude světlá obloha a barvy zemského stínu poblednou v jejím jasu. Stále však bude pozorovatelný atypický úzký srpek nezastíněného Měsíce. Vše končí v 6 hodin 17 minut (pro Prahu, jinde se čas liší v minutách) západem extrémně úzkého Měsíce, což je jen 4 minuty po maximální fázi částečného zatmění.

Měsíc se do zemského stínu v maximu zatmění ponoří 93 % svého průměru, a to shora. V tom okamžiku bude jasně svítit jen velmi úzká „čepička“ severního měsíčního pólu, zatímco na zbytku měsíční plochy se již budou rozkládat barvy v zemském stínu. Půjde tedy o téměř úplné zatmění. Jenomže právě v době maxima zatmění bude na území Česka a Slovenska zapadat. K pozorování je tedy potřeba najít místo s dokonale odkrytým jihozápadním až západním obzorem.

V rámci českého a slovenského území bude nejlépe úkaz pozorovatelný na jihozápadě Česka, kde bude možné spatřit maximální fázi za jasného rozbřesku ještě nad obzorem. Naopak nejméně z úkazu spatří obyvatelé z východního Slovenska, odkud bude Měsíc zapadat už před maximem úkazu. V rámci Evropy celou podívanou uvidí například obyvatelé Francie nebo Španělska.

Zdroj: Astrofyzikální ProGResy z Opavy, Fyzikální ústav SU

#zatmění #Měsíc #Slunce #červánky

Mohlo by vás zajímat

Reklama