Online predátoři si získávají důvěru nejenom dětí. Manipulace může začít úplně nenápadně

Internet nabízí nejenom dětem prostor pro zábavu, komunikaci i hledání nových přátel. Sociální sítě, herní platformy a chatovací aplikace jim umožňují navazovat vztahy s lidmi, které by jinak nikdy nepotkaly. Jenže právě tato otevřenost může být zneužita. Za profilem s fotografií vrstevníka nebo přezdívkou z oblíbené hry se může skrývat dospělý člověk, který si dítě vyhlédl s cílem ho manipulovat.

Takzvaný kybergrooming není obyčejné obtěžování ani jednorázová nevhodná zpráva. Jde o cílený proces, při němž si pachatel postupně buduje falešnou důvěru dítěte. Podle Policie ČR může taková manipulace směřovat k osobní schůzce, sexuálnímu zneužití, získávání intimních materiálů nebo dalším formám útoku.

Manipulace začíná často úplně nenápadně

Kybergrooming často nezačíná ničím, co by na první pohled působilo nebezpečně. Útočník může dítě oslovit v online hře, na sociální síti nebo v diskuzní skupině. Zajímá se o jeho koníčky, chválí ho, naslouchá mu a snaží se působit jako někdo, kdo mu rozumí. Někdy se vydává za vrstevníka, jindy za staršího kamaráda, který má podobné zájmy.

Postupně může přicházet větší pozornost, drobné dárky nebo nabídky herní měny a dalších výhod. Dítě získává pocit, že má výjimečný vztah s někým, kdo mu skutečně rozumí. Pachatel přitom může zjišťovat osobní informace, oslabovat vazby dítěte na rodinu a přesouvat komunikaci z veřejného prostředí do soukromých chatů, kde je obtížnější si všimnout, co se děje.

V další fázi může začít konverzaci posouvat k sexuálním tématům, žádat fotografie nebo navrhovat osobní setkání. Pokud získá intimní materiál, může jej později použít jako nástroj vydírání. Dítě se pak bojí, že se fotografie dostanou k rodičům, spolužákům nebo na internet, a může mít pocit, že už nemá možnost z celé situace odejít.

Právě proto bývá kybergrooming tak obtížné odhalit. Manipulace může trvat týdny i měsíce a její jednotlivé kroky nemusí působit podezřele. Rozhodující není jedna konkrétní zpráva, ale záměr pachatele a postupné překračování hranic.

Sociální sítě a herní chaty

Online predátoři nepotřebují nějakou speciální platformu. Kontakt mohou navázat na sociálních sítích, v komunikačních aplikacích, na herních portálech nebo v prostředí, kde děti sdílejí videa a zájmy. Rizikem jsou zejména služby, které umožňují neznámým dospělým snadno vyhledávat děti, posílat jim soukromé zprávy nebo je přesouvat do jiných chatů.

Související

Martin Pokorný

Mobilní operátoři začali blokovat přístup na…

Martin Pokorný

Další zbraní v hybridní válce s Ruskem je podle…

Britská agentura NCA a vedení tamní policie v roce 2026 upozornily na konkrétní prvky digitálních platforem, které mohou usnadňovat zneužívání: snadnou dohledatelnost dětí, neomezené zprávy od neznámých dospělých, přesun konverzace do soukromých či šifrovaných chatů, doporučování potenciálně škodlivých kontaktů a nedostatečné ověřování věku.

Podle zmíněné agentury se tyto funkce vyskytují napříč sociálními sítěmi, herními a komunikačními službami.

Neznamená to, že každá zpráva od neznámého člověka nebo každý online kamarád představuje hrozbu. Problém nastává, když někdo cíleně získává důvěru dítěte, vyžaduje tajnosti, tlačí na sdílení osobních či intimních materiálů nebo se snaží dítě izolovat od lidí, kteří by mu mohli pomoci.

Od psychického nátlaku až po vydírání

Následky kybergroomingu mohou být velmi vážné, a to i tehdy, když k osobnímu setkání vůbec nedojde. Dítě může být vystaveno sexuálnímu nátlaku, manipulaci nebo vydírání. Pokud odešle intimní fotografii či video, může ztratit kontrolu nad tím, kdo materiál uvidí a jak bude dále šířen.

Pachatel může vyhrožovat zveřejněním snímků, požadovat další obsah nebo peníze. Takové jednání může přerůst v takzvanou sextorzi – vydírání prostřednictvím intimních materiálů. Europol upozorňuje, že sexuální vykořisťování dětí se vyvíjí spolu s technologiemi a že online kontakt může být využit k získání materiálů, nátlaku i plánování osobního setkání. 

Psychické dopady mohou zahrnovat strach, stud, úzkost, ztrátu důvěry a pocit viny. Dítě se někdy bojí svěřit dospělému, protože má obavu, že bude potrestáno za komunikaci s neznámým člověkem nebo za odeslání fotografie. Přitom odpovědnost za manipulaci a zneužití nese pachatel, nikoli dítě.

Jak poznat varovné signály?

Rodiče by měli zbystřit, pokud dítě náhle začne tajit, s kým si píše, je nervózní při otázkách na online kontakty nebo se výrazně uzavírá do sebe. Dalšími varovnými signály mohou být nevysvětlitelné dárky, herní kredity od neznámých lidí, nové tajné účty nebo plánování schůzky s někým, koho dítě zná pouze z internetu.

Jednotlivé změny samozřejmě samy o sobě nedokazují, že dítě někdo manipuluje. Mohou však být důvodem k citlivému rozhovoru. Odborníci doporučují nevyvolávat v dítěti pocit viny a dát mu najevo, že se může svěřit i s něčím, co mu připadá trapné nebo nepříjemné. 

Nejlepší prevencí není pouze zákaz internetu. Děti potřebují vědět, že nemají sdílet osobní údaje, adresu, školu ani intimní fotografie s lidmi, které neznají. Měly by také rozumět tomu, že nikdo, kdo jim skutečně přeje dobro, je nebude nutit k tajnostem, fotografování nebo schůzce, které se bojí.

Za bezpečnější digitální prostředí nesou odpovědnost také provozovatelé platforem. Důležitá jsou nastavení soukromí, omezení nevyžádaných zpráv od dospělých, účinné nahlašování podezřelých účtů a přiměřené ověřování věku. Samotné varování uživatelů nestačí, pokud služby současně umožňují neznámým lidem snadno vyhledávat a kontaktovat děti.

V Česku mohou lidé podezřelý nebo nezákonný obsah nahlásit prostřednictvím služby STOPonline.cz. Ta přijímá mimo jiné oznámení týkající se kybergroomingu, sexuálního zneužívání dětí a neoprávněného šíření intimních materiálů. V případě bezprostředního ohrožení je namístě obrátit se přímo na policii.

Zdroj: Policie ČR, National Crime Agency