Český vynálezce, který ohromil svět tramvají i fontánou, zabránil srážkám vlaků v Rakousko-Uhersku

 
Další 1 fotografie v galerii
Jeho prvním vynálezem se roku 1878 stává zařízení, které umí zabránit srážce vlaků / Pixabay
Mladý František je maminčin mazánek. Jeho matka ho totiž porodí, když je jí už 43 let. Tuší, že se už dalšího dítěte nedočká, a proto se mu naplno věnuje.

Dopřeje mu v Klatovech vzdělání. Právě tady se František Křižík (1847 – 1941) poprvé potkává s elektřinou, ve které se později tak proslaví.

Neopustí elektřinu ani tehdy, když už studuje v Praze. Věří, že má budoucnost. Ani teď ho ale matka nespouští z očí. Dokonce dvakrát do týdne jde z Klatov do Prahy, aby synovi přivezla zásobu jídla a peníze.

Přesto její syn tře bídu s nouzí, protože například nemá ani na poplatek za maturitu. Vydělává si doučováním v rodinách. Teprve když má v ruce čerstvý inženýrský diplom, může si dovolit požádat o ruku svoji vyvolenou Pavlínu Stulíkovou. Je to skvělá volba, protože energická žena dokáže nasměrovat jeho sny. 

Úspěšně prodává obloukové lampy

Nejdříve Křižík pracuje u firmy na výrobu telegrafů, později potom u železniční telegrafní služby. Ani tady ale neusne na vavřínech. Jeho prvním vynálezem se roku 1878 stává zařízení, které umí zabránit srážce vlaků.

Brzy se dočká ocenění - jeho přístroj se uplatní po celém Rakousko-Uhersku a zabrání mnoha kolizím. Sám vynálezce za něj dostane 1000 zlatých. Jenže tímhle jeho ambice ani zdaleka nekončí. Roku 1880 si nechává patentovat obloukovou lampu a rok poté s ní oslaví velký úspěch v Paříži. V českých zemí vlastní patent, do zahraničí ho prodává. V Plzni má dílnu na jejich výrobu. Ačkoli ze začátku chrlí jenom obloukovky, později už v osvětlení a elektrických zařízeních nemůže nikdo konkurovat. Vyrábí lustry, meřící přístroje, světlomety i elektromotory.

Nadšení vzbuzuje tramvaj, fontána i železnice 

Úspěch slaví na jubilejní výstavě v roce 1891 v Praze. Dokáže zařídit její osvětlení a rozruch vzbudí jeho tramvajová trať na Letné, byť je dlouhá jenom 800 metrů. Další senzaci způsobí svojí světelnou fontánou na Výstavišti.

Se zakázkami jakoby se roztrhl pytel. Roku 1896 vede z pražské Florence do Vysočan zbrusu nová tramvaj. Pouští se dokonce i do prvního elektromobilu, jenž vypadá jako kočár. Vybuduje také elektrickou železnici z Tábora do Bechyně, která zahajuje provoz v roce 1903. 

Vyhraje konkurent

Stále ho nepřechází nadšení pro elektřinu. Nejraději by ji zavedl v celé Praze. Bohužel se ale potýká s nezájmem. Rád by ale nejenom osvětlení, nýbrž i mnohem víc. Dokonce zbudovat celou elektrárnu. Jenže ani to není tak jednoduché.

Je příznivcem stejnosměrného proudu, a proto se dostává do sporu s Ing. Emilem Kolbenem, který zastává střídavý proud a zakládá továrnu Českomoravská Kolben Daněk. Nakonec tahanice končí tím, že Křižíkovi zakázku přebere Kolben. V Praze je pak postavena první elektrárna 7. dubna 1900 pod Kolbenovou taktovkou. Křižík má bohužel i nadále smůlu.

Dostihnou ho finanční problémy a nakonec roku 1917 přichází o svůj podnik. Proto se také stahuje z veřejného života. “Měl dvě vady: Nebyl obchodníkem a byl příliš skromný,” říkal o něm Jan Neruda. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama