Český vynálezce, který ohromil svět tramvají i fontánou, zabránil srážkám vlaků v Rakousko-Uhersku

Dopřeje mu v Klatovech vzdělání. Právě tady se František Křižík (1847 – 1941) poprvé potkává s elektřinou, ve které se později tak proslaví.

Neopustí elektřinu ani tehdy, když už studuje v Praze. Věří, že má budoucnost. Ani teď ho ale matka nespouští z očí. Dokonce dvakrát do týdne jde z Klatov do Prahy, aby synovi přivezla zásobu jídla a peníze.

Přesto její syn tře bídu s nouzí, protože například nemá ani na poplatek za maturitu. Vydělává si doučováním v rodinách. Teprve když má v ruce čerstvý inženýrský diplom, může si dovolit požádat o ruku svoji vyvolenou Pavlínu Stulíkovou. Je to skvělá volba, protože energická žena dokáže nasměrovat jeho sny. 

Úspěšně prodává obloukové lampy

Nejdříve Křižík pracuje u firmy na výrobu telegrafů, později potom u železniční telegrafní služby. Ani tady ale neusne na vavřínech. Jeho prvním vynálezem se roku 1878 stává zařízení, které umí zabránit srážce vlaků.

Související

Ilona Cílková

Již více než 50 let tento český vynález dobývá…

Ilona Cílková

Vynálezce barevné fotografie zůstal celý život…

Brzy se dočká ocenění - jeho přístroj se uplatní po celém Rakousko-Uhersku a zabrání mnoha kolizím. Sám vynálezce za něj dostane 1000 zlatých. Jenže tímhle jeho ambice ani zdaleka nekončí. Roku 1880 si nechává patentovat obloukovou lampu a rok poté s ní oslaví velký úspěch v Paříži. V českých zemí vlastní patent, do zahraničí ho prodává. V Plzni má dílnu na jejich výrobu. Ačkoli ze začátku chrlí jenom obloukovky, později už v osvětlení a elektrických zařízeních nemůže nikdo konkurovat. Vyrábí lustry, meřící přístroje, světlomety i elektromotory.

Nadšení vzbuzuje tramvaj, fontána i železnice 

Úspěch slaví na jubilejní výstavě v roce 1891 v Praze. Dokáže zařídit její osvětlení a rozruch vzbudí jeho tramvajová trať na Letné, byť je dlouhá jenom 800 metrů. Další senzaci způsobí svojí světelnou fontánou na Výstavišti.

Se zakázkami jakoby se roztrhl pytel. Roku 1896 vede z pražské Florence do Vysočan zbrusu nová tramvaj. Pouští se dokonce i do prvního elektromobilu, jenž vypadá jako kočár. Vybuduje také elektrickou železnici z Tábora do Bechyně, která zahajuje provoz v roce 1903. 

Vyhraje konkurent

Stále ho nepřechází nadšení pro elektřinu. Nejraději by ji zavedl v celé Praze. Bohužel se ale potýká s nezájmem. Rád by ale nejenom osvětlení, nýbrž i mnohem víc. Dokonce zbudovat celou elektrárnu. Jenže ani to není tak jednoduché.

Je příznivcem stejnosměrného proudu, a proto se dostává do sporu s Ing. Emilem Kolbenem, který zastává střídavý proud a zakládá továrnu Českomoravská Kolben Daněk. Nakonec tahanice končí tím, že Křižíkovi zakázku přebere Kolben. V Praze je pak postavena první elektrárna 7. dubna 1900 pod Kolbenovou taktovkou. Křižík má bohužel i nadále smůlu.

Dostihnou ho finanční problémy a nakonec roku 1917 přichází o svůj podnik. Proto se také stahuje z veřejného života. “Měl dvě vady: Nebyl obchodníkem a byl příliš skromný,” říkal o něm Jan Neruda. 

Fotogalerie

 

1

fotografie